Od 14. května – 11. června bude v prostorách bývalého kupeckého krámu v Domě Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí v Třeboni k vidění výstava Císařovna Marie Terezie (1717–1780) a to, co nám z jejího panování zůstalo. Dům Štěpánka Netolického ji připravil ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni. Výstava k 300. výročí narození císařovny a české královny Marie Terezie představí některé dokumenty přibližující její dlouhé, válkami a převratnými změnami poznamenané panování.
Na trůn se dostala 20. října 1740 ve svých 23 letech díky pragmatické sankci zaručující vládnutí v případě dynastické krize Habsburků, tedy za předpokladu absence mužských následovníků také někomu jinému, tedy dceři. Doba jejího panování byla bohatá na události, války, na skutečně zaplněnou časovou osu a také na státnické dokumenty, pro něž se vžil pojem tereziánské reformy a jejichž skutečně malý výběr představuje tato výstava.
Všechny reformy měly společného jmenovatele: byly vyvolány snahami modernizovat a lépe seřídit státní „stroj“, tedy upevnit centralizovanou absolutistickou monarchii, z mnohonárodnostní říše vybudovat celek řízený a spravovaný jedním ústředím, v jednom stylu, na základě jedné hierarchizované moci a jedné systémové struktury, nakonec také s velmi mírným působením osvícenských myšlenek. Z doby panování Marie Terezie a vydávání patentů, nařízení, oběžníků a vyhlášek jako „na běžícím páse“ totiž pochází několik skutečností, které stále v dnešním běžném životě používáme.
Vyplňujeme-li jakýkoliv dotazník, uvádíme u místa bydliště také číslo popisné, tento identifikační údaj byl zaveden od roku 1770. Ve stejném období se také změnila podoba matričního zápisu, matriky, do nichž se zapisovaly a stále zapisují základní biografické údaje každého jedince, dostaly rovněž na přelomu let 1770–1771 přehlednou formu v podobě tabulek s jasnými instrukcemi, co která kolonka musí obsahovat. Vstáváme-li ráno se svými dětmi do školy, pak za povinnou školní docházku a všeobecnou vzdělanost vděčíme od roku 1774 Všeobecnému školnímu řádu. Postihne-li nás neštěstí v podobě požáru, pak od roku 1751 se Řád hašení ohně poprvé koncepčně věnoval postupu hašení i preventivním opatřením, která nám dnes každý požární technik při periodické kontrole připomíná. Pracujeme-li neúměrně, pak nám zcela určitě na mysli vytane synonymum robota, stupňující se bouře venkovského lidu si vynutily v roce 1775 vydání Robotního patentu, skutečně obsáhlého materiálu, který v 8 článcích a nespočtu bodech řeší vztah nevolníka vůči své vrchnosti, rozdělil poddané do 11 majetkových tříd a robotní povinnosti odstupňoval dle daňového klíče.
Přijede-li do našeho města panovník, pak se horečně vše chystá a organizuje, zařizuje. Do Třeboně zavítala císařovna Marie Terezie poprvé v roce 1753 a podruhé i se synem císařem Josefem II. v roce 1766. Z první návštěvy je představen seznam veškerých potravin a nápojů na 22. srpen 1753. Císařství mimo jiné navíc sužoval v letech 1771–1772 z důvodu katastrofální neúrody, tuhé zimy a povodní také nedostatek potravin a velký hladomor, k řešení kritické situace přispěla svou výživovou hodnotou nově objevená potravina – brambory, a také úředně vydávané recepty na vydatné jídlo, z nichž jeden najde své místo ve výstavní vitríně.
Výstava rozsahem velmi malá, ba komorní, by chtěla představit otisk některých tereziánských státnických reformních dokumentů v současném světě. Doba panování Marie Terezie má totiž v porovnání se současností velmi překvapivé paralely. Přijďte si je uvědomit.
Turistickelisty.cz informovala MgA. Lucie Kukačková,město Třeboň.
Na trůn se dostala 20. října 1740 ve svých 23 letech díky pragmatické sankci zaručující vládnutí v případě dynastické krize Habsburků, tedy za předpokladu absence mužských následovníků také někomu jinému, tedy dceři. Doba jejího panování byla bohatá na události, války, na skutečně zaplněnou časovou osu a také na státnické dokumenty, pro něž se vžil pojem tereziánské reformy a jejichž skutečně malý výběr představuje tato výstava.
Císařovna Marie Terezie
Všechny reformy měly společného jmenovatele: byly vyvolány snahami modernizovat a lépe seřídit státní „stroj“, tedy upevnit centralizovanou absolutistickou monarchii, z mnohonárodnostní říše vybudovat celek řízený a spravovaný jedním ústředím, v jednom stylu, na základě jedné hierarchizované moci a jedné systémové struktury, nakonec také s velmi mírným působením osvícenských myšlenek. Z doby panování Marie Terezie a vydávání patentů, nařízení, oběžníků a vyhlášek jako „na běžícím páse“ totiž pochází několik skutečností, které stále v dnešním běžném životě používáme.
Vyplňujeme-li jakýkoliv dotazník, uvádíme u místa bydliště také číslo popisné, tento identifikační údaj byl zaveden od roku 1770. Ve stejném období se také změnila podoba matričního zápisu, matriky, do nichž se zapisovaly a stále zapisují základní biografické údaje každého jedince, dostaly rovněž na přelomu let 1770–1771 přehlednou formu v podobě tabulek s jasnými instrukcemi, co která kolonka musí obsahovat. Vstáváme-li ráno se svými dětmi do školy, pak za povinnou školní docházku a všeobecnou vzdělanost vděčíme od roku 1774 Všeobecnému školnímu řádu. Postihne-li nás neštěstí v podobě požáru, pak od roku 1751 se Řád hašení ohně poprvé koncepčně věnoval postupu hašení i preventivním opatřením, která nám dnes každý požární technik při periodické kontrole připomíná. Pracujeme-li neúměrně, pak nám zcela určitě na mysli vytane synonymum robota, stupňující se bouře venkovského lidu si vynutily v roce 1775 vydání Robotního patentu, skutečně obsáhlého materiálu, který v 8 článcích a nespočtu bodech řeší vztah nevolníka vůči své vrchnosti, rozdělil poddané do 11 majetkových tříd a robotní povinnosti odstupňoval dle daňového klíče.
Přijede-li do našeho města panovník, pak se horečně vše chystá a organizuje, zařizuje. Do Třeboně zavítala císařovna Marie Terezie poprvé v roce 1753 a podruhé i se synem císařem Josefem II. v roce 1766. Z první návštěvy je představen seznam veškerých potravin a nápojů na 22. srpen 1753. Císařství mimo jiné navíc sužoval v letech 1771–1772 z důvodu katastrofální neúrody, tuhé zimy a povodní také nedostatek potravin a velký hladomor, k řešení kritické situace přispěla svou výživovou hodnotou nově objevená potravina – brambory, a také úředně vydávané recepty na vydatné jídlo, z nichž jeden najde své místo ve výstavní vitríně.
Výstava rozsahem velmi malá, ba komorní, by chtěla představit otisk některých tereziánských státnických reformních dokumentů v současném světě. Doba panování Marie Terezie má totiž v porovnání se současností velmi překvapivé paralely. Přijďte si je uvědomit.
Turistickelisty.cz informovala MgA. Lucie Kukačková,město Třeboň.
(lh,turistickelisty.cz,foto město Třeboň)
