Hradecká brána v Třeboni se nachází na východním zúžujícím se konci náměstí ve východní části původní hradební linie. Původní pozdně gotická brána byla roku 1564 renesančně přestavěna mistrem Janem Vlachem. Byla obnovena po požáru 1618 a potom opravena dalšími přestavbami v první polovině 19.století. Po poslední přestavbě z roku 1875 získala dnešní vzhled.
V letech 1848-72 byl v bráně přechodně umístěn městský úřad Třeboně. Dnes její hlavní část slouží potřebám přilehlé Základní umělecké školy a není přístupná veřejnosti. Pěší průchod je volně přístupný a hlavní průjezd slouží silniční dopravě.
Věžovitá brána je obdélná dvoupatrová stavba vyzdobená rustikou a členěná portály s naznačením klenáků. Průjezd s kruhovým portálem je v podobě stlačeného oblouku, čelní východní ostění portálu obsahuje bosáž. Portál má směrem do náměstí oblouk bez okrajového zvýraznění. Vedle průjezdu je severnější nižší, obloukovitě klenutý průchod pro pěší s půlkruhovými portálky. Jižní bok brány je zpevněn masivním opěrným pilířem.
Před branou se nachází na východní straně můstek přes Zlatou stoku. Na východní straně k náměstí a na opačné západní straně je první patro opatřeno dvojicí mladších oken. Horní část východní strany je členěna dvěma římsami. Brána má sedlovou střechu a na obou stranách vystupují barokní vikýře s okénkem.
Pohled od města
V letech 1848-72 byl v bráně přechodně umístěn městský úřad Třeboně. Dnes její hlavní část slouží potřebám přilehlé Základní umělecké školy a není přístupná veřejnosti. Pěší průchod je volně přístupný a hlavní průjezd slouží silniční dopravě.
Věžovitá brána je obdélná dvoupatrová stavba vyzdobená rustikou a členěná portály s naznačením klenáků. Průjezd s kruhovým portálem je v podobě stlačeného oblouku, čelní východní ostění portálu obsahuje bosáž. Portál má směrem do náměstí oblouk bez okrajového zvýraznění. Vedle průjezdu je severnější nižší, obloukovitě klenutý průchod pro pěší s půlkruhovými portálky. Jižní bok brány je zpevněn masivním opěrným pilířem.
Před branou se nachází na východní straně můstek přes Zlatou stoku. Na východní straně k náměstí a na opačné západní straně je první patro opatřeno dvojicí mladších oken. Horní část východní strany je členěna dvěma římsami. Brána má sedlovou střechu a na obou stranách vystupují barokní vikýře s okénkem.
Podle : Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čechách,na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
