Kaple vznikla v letech 1708-10 k oslavě nového mariánského svátku zavedeného roku 1683 na místě starší stavby kaple sv.Hedisy, vybudované ještě před založením plaského kláštera benediktiny z Kladrub. Byla výsledkem Santiniho mnohostranné spolupráce s Eugeniem Tyttlem, opatem cisterciáckého kláštera  v Plasích, jehož znak a nápis s letopočtem 1710 je umístěn nad vchodem.


Projekt kaple Jména Panny Marie je důkazem Santiniho virtuozity, založené na geometrické spekulaci a variacemi na motiv hvězdy.


Kaple je  centrální stavba na půdorysu šestiúhelníku. Geometrické schéma je vytvořeno z navzájem se protínajících kružnic. Výsledkem je šestiúhelník s konkávně prohnutými stranami a s protaženými cípy nároží. Nároží jsou bosována, okna jsou obdélná s profilovaným  ostěním a mohutnými podloženými klenáky, sahajícími až ke korunní římse. Barokní vzdutá stanová střecha s lucernou stejného tvaru.


Kaple je zastřešena vlašskou kopulí, při které je krytina střechy položena přímo do omítky klenby. Klenba svou skladbou ploch s akcentovanými liniemi vyvolává v kombinaci s lucernou představu hvězdy.


V interiéru je motiv hvězdy v půdorysu vidět hned dvakrát. Nejprve v zaklenutí, kdy je báň protnuta šesti výsečemi, které ve finále tvoří dojem hvězdy stejně jako mělká kopule lucerny. V obou případech je efekt podpořen prostorovou manipulací se světlem.


V lodi je světlo dovnitř pouštěno velkými obdélnými okny, která jsou umístěna v každé hlavní ose konvexně prohnuté plochy stěny. Tím jak jsou okna umístěna vysoko, kumuluje světlo nad hlavami diváků a vytváří tak souvisle prozářenou atmosféru, skrze níž vnímáme hvězdy kleneb.


Vnitřek kaple je sklenut kupolí s oválnými poli s freskami od  Jana Antonína Pinka z 1et 1708 -10 (výjevy ze života cisterciáckých řádových světců a světic se vztahem k Panně Marii). Stěny jsou členěny vysokými zdvojenými pilastry, nesoucími vlys a římsu.