Kostel sv. Bartoloměje v Batňovicích v Královéhradeckém kraji stojí v severozápadní části obce. Kostel je novorománská stavba z 19. století, kteá byla postavena na místě staršího kostela, který byl původně gotický, připomínaný v roce 1356, později několikrát přestavován, naposledy v letech 1784 - 1799.


Kostel je  jednolodní stavba s věží k jihozápadu, s apsidovým protáhlým presbytářem k severovýchodní straně. Nízká, hranolová patrová věž je pohlcena kulisou průčelí kostela, po stranách sedlově ukončena v nosných zdech, s profilovanou podokapní římsou. Jehlancové zastřešení věže s úzkými výsečemi vytváří oktogon s tupým zakončením, na něm kovová lucerna z hraněných sloupků ve spodní části s křížovým zdobením, v horní části s trojlaločným obloukem. Lucerna kryta osmibokou jehlancovou stříškou s makovicí a latinským křížem ve vrcholu. Úzká okna věže 1. NP zaslepena, v 2. NP dělena na dvě poloviny a kryta dřevěnými žaluziemi. Styčné hrany věže s lizénovými rámci, nad okny věže 2. NP sedlový obloučkový vlys.


 Vstupní dveře dřevěné, dvoukřídlé, v horní části se segmentovaným nadsvětlíkem děleným do tří os se zdobným trojlaločným obloukem. Loď kostela tříosá, se čtyřmi opěrnými odstupněnými pilíři (k V, Z straně) ukončenými sedlovou kamennou stříškou s přesahem. Lizénové rámce v jednotlivých polích s obloučkovým vlysem pod profilovanou okapní římsou, probíhající liniově po obvodu stavby. Vysoká, segmentově ukončená okna osazená v mělkých špaletách, dělena kovovými pruty do čtveřice tabulek. Kněžiště se dvěma okny k SV, JZ straně. Nad okny věže, lodi a presbytáře půlkruhový, paprskovitý fronton s geometrickým dekorem ve štuku s vyznačenými klenáky. Střecha objektu sedlová, nad presbytářem zvalbená, krov bedněn s pokládkou eternitových šablon pokládanými nakoso, věž kryta plechem ve svislých pásech. Sakristie od JSV strany kryta pultovou střechou s oplechováním. Objekt vystavěn souběžně s vrstevnicí na nízké, kamenné vyrovnávající podezdívce z pískovcových kvádrů. Okolo kostela ohradní lichoběžníková kamenná zeď z pískovcových kvádrů, kryta obdélnými kamennými deskami, od JV strany nově rekonstruovaná.


Zařízení je většinou pseudorománské z konce 19. století. Varhany jsou mechanické, manuál s pedálem, z roku 1900 odLeopolda Andrýse z Náchoda. Strop lodi je klenutý, ozdobený medailony čtyř evangelistů. Před půlkruhovým triumfálním obloukem ozdobeným malbami andělů jsou dva boční oltáře. Proti kazatelně jsou v chrámové lodi umístěny náhrobní desky z let 1867 a 1420. Starší náhrobek je Jana z Vízmburka.