Osada Živohošť byla původně knížecím loveckým dvorcem doloženým v roce 1141, ale první zmínka je už v zakládací listině litoměřického proboštství od knížěte Spytihněva roku 1057. Kostel je zde doložen v roce 1271, roku 1352 se zde uvádí plebánie. po ukončení třicetileté války byla Živohošť připojena k dobříšské faře, po koupi Starého Knína křižovníky s červenou hvězdou v roce 1669 byl kostel připojen jako filiální ke Starému Knínu.
V roce 1785 zde byla zřízena lokálie a v roce 1858 povýšena na faru. Dříve stával kostel na vysoké skále nad Vltavou, pod ní byla jeskyňka se soškou Panny Marie, k níž se modlili plavci. Po napuštění Slapské přehrady v roce 1953 se kostel octl na břehu přehradní nádrže.
Kostel byl původně postaven jako pozně románská bazilika z níž se zachovala loď se zazděným, polokruhově ukončeným portálem a s arkádami. Později byl kostel přestaven goticky a roku 1860 upraven pseudorománsky.
Nyní je kostel jednolodní, obdélný, s obdélníkovým presbytářem s opěráky a přilehlou čtvercovou sakristií na severní straně a s čtvercovou předsíní na straně západní. Okna jsou obdélná segmentově ukončená, na střeše je sanktusník. Presbytář byl zaklenut kolem roku 1380 křížovou a obkročnou klenbou klenbou na figurativní konzole s maskami. Sakristie je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou.Jsou zde dva gotické sanktuáře, jeden s hrotitým obloukem a kružbou, triumfální oblouk je hrotitý.
Kolem kostela je původní hřbitov, v jeho severozápadním rohu stojí zvonice. Bývalá fara čp.17 přiléhá ke hřbitovu a je raně barokním slohu, jednopatrová obdélná s kordonovou římsou a rámy okolo oken. budova je součástí hospodářského dvora s barokní branou.
Kostel se zvonicí
V roce 1785 zde byla zřízena lokálie a v roce 1858 povýšena na faru. Dříve stával kostel na vysoké skále nad Vltavou, pod ní byla jeskyňka se soškou Panny Marie, k níž se modlili plavci. Po napuštění Slapské přehrady v roce 1953 se kostel octl na břehu přehradní nádrže.
Půdorys kostela
Kostel byl původně postaven jako pozně románská bazilika z níž se zachovala loď se zazděným, polokruhově ukončeným portálem a s arkádami. Později byl kostel přestaven goticky a roku 1860 upraven pseudorománsky.
Zazděné arkády
Nyní je kostel jednolodní, obdélný, s obdélníkovým presbytářem s opěráky a přilehlou čtvercovou sakristií na severní straně a s čtvercovou předsíní na straně západní. Okna jsou obdélná segmentově ukončená, na střeše je sanktusník. Presbytář byl zaklenut kolem roku 1380 křížovou a obkročnou klenbou klenbou na figurativní konzole s maskami. Sakristie je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou.Jsou zde dva gotické sanktuáře, jeden s hrotitým obloukem a kružbou, triumfální oblouk je hrotitý.
Dva gotické sanktuáře
Kolem kostela je původní hřbitov, v jeho severozápadním rohu stojí zvonice. Bývalá fara čp.17 přiléhá ke hřbitovu a je raně barokním slohu, jednopatrová obdélná s kordonovou římsou a rámy okolo oken. budova je součástí hospodářského dvora s barokní branou.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech T/Ž 4.díl
Informační tabule u objektu
(lh,turistickélisty.cz, foto archiv)
Email
Tisk
