Kostel sv. Jakuba Většího v Křeči

Kostel, jehož nejstarší části lze datovat před rok 1300, je cenný zejména dochovanými nástěnnými malbami s výjevy z Kristova utrpení a Kristovy slávy na nebesích pocházejícími z doby kolem roku 1340, a renesančními zvony z 16. století.


Po husitských válkách byl kostel opraven a presbyterium nově zaklenuto gotickou žebrovou klenbou se svorníkem v podobě pětilisté růže, znaku Vítkovců.

Půdorys kostela

Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu s presbytářem doplněnou o věž, vstup a sakristii. Světlo do lodi proniká okénky se zalamovanými oblouky, pod jednoduchou sedlovou střechou probíhá kolem dokola členitá římsa rozdělující čelní fasádu na dvě poloviny.

Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor pro hlavní oltář a kněze, oddělený od lodi kostela triumfálním obloukem) navazující na apsidu pochází z doby výstavby kostela kolem roku 1250. Strop presbyteria sestává ze čtyř gotických žebroví, jejichž svorník tvoří pětilistá růže - erb Vítkovců, držitelů Křeče po dobu 311 let. Po velkých úpravách v letech 1550 až 1590 kostel získal prakticky současnou podobu.


Původní hlavní oltář byl kvůli špatnému stavu nahrazen věrnou kopií, kterou v roce 1938 zhotovilo Chrámové družstvo v Pelhřimově. Oltářní obraz sv. Jakuba Většího namaloval v roce 1872 akademický malíř Matěj Kuntzek z Českých Budějovic. Postranní oltář zasvěcený sv. Janu Nepomuckému pořídil v roce 1782 křečský duchovní Sebastian Čech. Světcův obraz, jehož autor není znám, daroval na tento oltář čestný kanovník královéhradecký Jan Salač. Autorem obrazu Matky Boží na dalším postranním oltáři je P. Bedřich Kamarýt, farář a pozdější děkan v Deštné. Obraz zakoupil křečský občan Jan Topinka.


V chrámové lodi jsou dva hroby, na nichž jsou vytesané náhrobky s erby pánů ze Rzavého, choustnických purkrabí (náhrobky jsou dnes pod dřevěnou podlahou).


Na věži křečského kostela jsou dva zvony patřící mezi nejstarší v kraji. Zvon z roku 1513 je 81 cm vysoký, 91 cm široký a gotickým písmem je na něm napsáno: "Tento zwon gest ke cti a chvale Duchu swatemu leta panie MCCCCCXIII.", zvon z roku 1554, vysoký 90 cm a široký 105 cm, má kolem koruny akátovou ozdobu a nese nápis "Tento zwon ke cti a chwale Panu Bohu w mistie Benessowie leta Panie MDLIIII.".