Kostel sv. Michaela v Pacově  je situován na hořejší části náměstí a svým slohem vyspělé gotiky tvoří jednu z nezaměnitelných dominantních staveb města. Kostel byl postaven ve 13. století, kdy bylo pod pacovským hradem, založeno i město Pacov.


Jádro dnešní kamenné stavby, orientované k severovýchodu, pochází až ze století následujícího. Nejprve byl vystavěn pětiboký presbytář a obvodové zdi lodi i s portály. Na jihozápadní nároží byla umístněna štíhlá věž, sloužící snad od počátku též jako tresor pro uchovávání chrámového pokladu. V lodi je osazen raně gotický žulový náhrobek zakladatele pacovského hradu, Hrona z Pacova, z konce 13. století.
.

Dnešní podobu mu vtiskla zejména přestavba v druhé polovině 14. století. Na samém počátku 16. století byl plochostropý kostel zaklenut do podoby dvoulodí uprostřed podpíraného a vycházejícího z osmibokého pilíře a nároží koutové věže. Na stěně věže se dochoval náčrt zaklenutí. Přístup do kostela vede z jihu pozoruhodným gotickým portálem upraveným v r. 1737.


Charakteristickým znakem pláště chrámu jsou reliéfní desky, jež zpodobňují postavy řemeslníků, kteří se na stavbě chrámu podíleli, postavou sv. Václava a znakem Malovců.


V 16. století vznikla bohatě zdobená kruchta a pro přístup na ni byl přistavěn vnější šnek. Na kruchtě najdeme výjevy ze Starého a Nového zákona a vyobrazení různých alegorií.V baroku byla na severní straně presbytáře přistavěna sakristie s panskou oratoří.  Sakristie pochází z počátku 18. století. Z této doby též pochází většina zařízení v interiéru.


Roku 1727 kostel vyhořel a byl opět obnoven, roku 1744 vyhořela věž, jež byla dostavěna až v roce 1876 – bylo přistavěno nové patro pro hodiny. Interiér kostela je bohatě vybaven a vyzdoben, především nástěnnými malbami. Zařízení interiéru je ze 17. a 18. století.