Hrad Dobronice využívali jezuité jako letní rezidenci

[ title]
Hrad Dobronice byl postaven na začátku 14.století. Prvním zmiňovaným majitelem byl Diviš z Dobronic v roce 1322. Jeho potomci vlastnili hrad až do počátku 15.století. Dalšími vlastníky hradu a vsi byli například Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455-1459 se hrad dostal do majetku pánů z Rožmberka, kteří ho prodali svému purkrabímu na Choustníku Vítovvi ze Rzavého.

Půdorys hradu podle Dobroslavy Menclové

Rod Vítů hrad postupně prodával a tak se dalšími majiteli stali Hozlauerové z Hozlau. Za jejich vlastnictví byl postaven v hradním hospodářství pivovar. Po Bílé hoře rodina Hozlauerů o většinu majetku přišla a zbytek zatížily dluhy. V roce 1636 propadl jejich majetek Královské komoře.

Hrad v roce 1907

V roce 1691 koupili hrad i panství jezuité, kteří hrad využívali jako letní rezidenci. Po zrušení řádu byl hrad ponechán svému osudu, změnil se ve zříceninu a stal se tak vítaným zdrojem stavebního materiálu pro okolní vesnice. V roce 1825 koupila torzo hradu kněžna Quidobaldina Parrová a přičlenila jej k opařanskému velkostatku. V roce 1890 byly provedeny záchranné práce, aby se hrad nesesunul do řeky. Další záchranné práce provedl Klub českých turistů v roce 1921-23.


Bergfrit

Dispozize hradu byla dvoudílná. O původní podobě hradu a rozsahu předhradí není nic známo. V čele jádra se vypíná okrouhlý bergfrit vevázaný do čelní hradby. Již v první fázi hrad obsahoval dvě palácové budovy. Jedna se nacházela v nejchráněnější zadní poloze. Druhý, trojprostorový palác ležel při boční straně nad řekou tak, že jeho čelní stěna tvořila část čela jádra.

Pohled z jádra hradu

Pozdně gotická přestavba byla vedena snahou opatřit starý hrad dodatečným množstvím reprezentativních a pohodlných obytných prostor. Téměř celou západní stranu jádra zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stala i místnost zaklenutá sklípkovou klenbou. Rozšířen byl i hradní palác. Rozšíření předního paláce si vynutilo posun čela hradu do šíjového příkopu. Jádro hradu bylo zřejmě od předhradí původně odděleno dvěma příkopy. Na úzké ploše mezi nimi nyní vznikl nový přední zámek, jehož část byla podsklepena a který v přízemí kromě rozlehlé klenuté místnosti obsahoval i rozměrnou roubenou komoru. Další roubená komora existovala ve starém paláci.

Brána předního zámku

První fáze hradu je pěknou ukázkou bergritového typu, v tomto případě obohaceného o druhou palácovou stabvbu. U pozdně gotické přestavby překvapuje minimální pozornost věnovaná otázkám obrany, která zůstala pasivní a výrazně zaostávala za dobovým standartem.

Podle : Durdík Tomáš, Encyklopedie českých hradů
            Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jižní Čech,. Svazek V.

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)