Kostel sv.Martina v Rostoklatech měl i obrannou funkci

[ title]
Na východním okraji Rostoklat stojí kostel sv.Martina, kerý je prvně zmiňován v písemných pramenech v roce 1352. Je možné předpokládat, že jeho stavebníkem byl pražský měšťan Menhard Rokycanský, který se jako majitel Rostoklat uváděn v roce 1346. Další zmínka pochází z roku 1358, kdy je doložen nástup nového faráře Bohunka, po smrti jeho předchůdce, faráře Kryštofa. Dochované masivní stavební prvky z tohoto období dokládají, že kostel byl opevněn a využíván i k obranným funkcím, což dokládají i hrotité otvory ve věži.

Půdorys kostela

Kostel je jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem a postranními přístavky v šířce lodi, na západě ukončená vysokou hranolovou věží, krytou cibulovou bání s osmibokou lucernou. Vnější stěny jsou pokryty barokní omítkou, členěnou vpadlými poli s pilastry a bohatě profilovanou korunní římsou, nad kterou vystupuje valbová střecha. Podstatná část zdiva lodi a celé věže je gotického původu; ve věži se dochovala tři malá gotická okénka s hrotitým záklenkem a pod omítkou na severní stěně lodi byl zjištěn zazděný pravoúhlý gotický okenní portál a zazděný gotický hrotitý portál původního vstupu se skoseným ostěním . Východní část stavby a celý presbytář je z barokního zdiva.

Pohled do lodi kostela

Presbytář je uvnitř sklenut křížovou klenbou na pasech, které spočívají na odstíněných pilastrech s římsovými hlavicemi. Po jeho stranách jsou dvě úzké boční prostory, obsahující dvojici oratoří v patře, pod nimiž se v úrovni přízemí nacházejí sakristie a postranní kaple. V západní části lodi je renesanční kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád, podepřených zajímavým okoseným kamenným sloupkem  sklenutých dvěma poli hřebínkové klenby. Interiér kostela byl vymalován renesanční i barokní malbou. Na kruchtě se jedná o renesanční malby z doby kolem roku 1618. Na jižní stěně lodi byla kolem výklenku zazděného jižního vstupu odkryta barokní malba z doby kolem roku 1670, na které jsou vyobrazeni dva kostlivci s kosou a cepem.

Náhrobní deska Jana Floriána z Neudorfu

Na přední straně kruchty je zazděno pět renesančních nápisových desek* z doby po roce 1614, připomínajících tehdejšího majitele panství, faráře, rychtáře a další osoby, pečující o kostel. Jedna nápisová deska byla z kruchty přemístěna v roce 1900 do dlažby kostela, na ní je znak pánů Smiřických ze Smiřic, a druhá byla ve stejném roce vsazena do jižní stěny lodi pod zazděný výklenek, na ní je znak Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic. V dlažbě kostela je osazeno pět renesančních náhrobníků, jejichž nápisy jsou již těžko nečitelné. Jeden náhrobník z roku 1619 patří nejmenované 4 až 5 leté dceři Arnošta Ichtrice z Ichtric a Limuz (v erbu dva zkřížené zlaté klíče na modrém poli), druhý náhrobník z roku 1614 patří Alžbětě Rozenhajmové rozené Blektovně z Útěchovic a na Břežanech (v erbu zlatočervené zkosené pruhy na půleném štítě).
Kamenná renesanční kazatelna

Raně barokní hlavní oltář z roku 1682 je zdoben točitými sloupy a boltcovými křídly, originál soudobého oltářního obrazu sv. Martina a mladšího obrazu Nejsvětější Trojice z roku 1712 z nástavce jsou uloženy v depozitáři pražského arcibiskupství, v kostele jsou nyní jejich kopie pořízené v roce 2015. Z původních bočních oltářů ze 17. století se dochovaly pouze podstavce s rámy, zbytek byl odcizen v 90. letech 20. století. Kamenná hranolová renesanční kazatelna je datována rokem 1574, je nesena hranolovým sloupem s bohatě profilovanou spodní částí a zdobí ji dvě desky s plastickými růžicemi a třetí s nápisem: LETHA PANIE 1574 TU SOBOTU PO WTĚLENI PANIE MARYE STAWENA GEST TATO KAZATEDLNICZE ZA PANA MARTINA TOHO CZIASU AURZEDNIKA NA SSKWORCZI. Renesanční cínová křtitelnice* z roku 1574 je krytá pozdějším barokním víkem z 18. století. Na kruchtě jsou varhany z roku 1890 od bratří Braunerových.

Kostel sv. Václava v Žabonosech patří k nejstarším památkám kolínského okresu

Podle : Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
           Českobrodském
           Podlaha Antonín, Posvátná místa královsví Českého I.
           Kol., Umělecké památky Čech P/Š,3. díl
           Rišlink V., Jouza L., Baroko na Kolínsku I.

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)