![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_ea5e3cc7-90d3-4177-ab16-ab23968117a6_d3221d53214591720cc48b87d766031f_84ca1c31fed362a251f787b1e26579ce.jpg)
Když se mladý Josef Čapek před první světovou válkou připojil k průkopníkům moderních výtvarných směrů, promítal své sny a touhy do postavy Námořníka plujícího všemi moři světa. Ve zralém věku si zvolil autostylizaci Kulhavého poutníka, který jde pomalu a „nic neobyčejného, silného či jinak obdivuhodného nepodniká“. V druhé polovině třicátých let vrcholí vývoj Čapkovy literární tvorby bezdějovou filozofickou prózou, v níž s laickou bezprostředností rozvíjí závažné úvahy o životě a smrti, o duši, o vztahu člověka a kosmu i o smyslu umění. Pokusme se sledovat, jakým způsobem se tato hluboká sebereflexe odráží v Čapkově malířském díle.

„Kulhavý poutník“ je název Čapkova eseje z roku 1936, ve kterém se zabývá filosofickými úvahami o smyslu života a umění.Dílo Josefa Čapka je ve sbírkách Západočeské galerie a tudíž i na aktuální výstavě výrazně zastoupeno.
Turistickélisty.cz informovala Eva Reitspiesová, Public Relations, Západočeská galerie v Plzni.