Zámek v Suchdole představuje první projev renesance na Kolínsku

[ title]
Zámek v Suchdole u Kutné Hory vznikl přestavbou starší gotické tvrze, jejíž poměrně pravidelný obdélný půdorys s obvodovou zástavbou na východní, severní a západní straně určil základní dispozici současné budovy. Tvrz se poprvé připomíná v roce 1402, a to v souvislosti s jejím obléháním vojsky uherského krále Zikmunda. V té době byl (od roku 1394) majitelem Suchdola kutnohorský měšťan Petr Píšek, stoupenec krále Václava IV.

Severovýchodní část zámku

Již kolem roku 1510 uskutečnil tehdejší majitel tvrze a současně hejtman pražského hradu Záviš Sulka z Hrádku první novověkou přestavbu, během níž v objektu severovýchodní nárožní věže vznikl pozoruhodný raně renesanční prostorový soubor, který se skládá z rozlehlé plochostropé síně a přilehlé klenuté komory.

Renesační okno z dílny Benedikta Rejta

Tato část zámku byla osvětlena rozměrnými obdélnými okny s kamennými dělícími kříži, jejichž profilovaná ostění člení plastický ornamentální dekor. Dá se předpokládat, že Záviš Sulka z Hrádku získal pro úpravu tvrze nepoužité architektonické články z probíhající Rejtovy přestavby královského paláce na Pražském hradě. Sulkovu přestavbu tvrze lze hodnotit jako jeden z nejstarších raně renesančních projevů renesančního stavitelství na středočeském území.

Půdorys zámku podle F.Kašičky

Další novověká přestavba zámku následovala patrně za vlastnictví Jiřího Voděradského z Hrušova, který Suchdol získal v roce 1571. Tato vrcholně renesační úprava se dotkla zejména východního obytného křídla, jehož průčelí, členěné obdélnými okenními otvory a nezachovalým arkýřem, získalo psaníčkovou sgrafitovou rustiku s ornamentálními paspartami.

Portál vjezdu

Současně bylo založeno jižní křídlo, které zámeckou budovu zformovalo do podoby uzavřeného kvadratického bloku. Tato část stavby, obsahující dva reprezentační sály, však byla dokončena až v rámci raně barokních úprav ve třetí čtvrtině 17.století.

Renesační ostění v průjezdu

Nepříznivě se na stavu zámku podepsalo zřízení cukrovaru, který byl v jeho budovách provozován v letech 1839-75. Po zrušení cukrovaru byl zámek používán již jen jako sýpka a skladiště. Tehdy byl přestavěn interiér jihozápadního křídla a odstraněny spojovací pavlače v nádvoří. Budova byla zastřešena dnešní nízkou valbovou střechou.

Severní průčelí zámku

Na konci 90. let 19. století byla stržena severozápadní hradba a při ní stojící hospodářské budovy. V jejich místech, ale zčásti i na zasypaném příkopu, byla postavena budova kravína, do jejíž nádvorní části byla pojata část gotické zazděné arkády, která byla ponechána z původní hospodářské budovy. Současně byla zrušena střecha a klenby v bráně a přilehlé stáji a byly zde bez využití ponechány jen obvodové zdi.

Na skalnatém ostrohu nad potokem Vrchlice se vypíná tvrz Malešov u Kutné Hory


Podle : Kol., Renesance na Kolínsku
            Kol., Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)