Roku 1578 byla na severovýchodním okraji původně uzvřeného areálu farního chrámu sv.Gotharda zahájena stavba zvonice, jež snad nahradila starší budovu stejného určení, která zanikla v souvislosti s vypálením českobroského kostela husity v roce 1421. Během sedmi let byla místním kamenickým mistrem Pavlem postavena mohutná hranolová věž o třech plochostropých podlažích, dělených jednoduchými kordonovými římsami.
Průčelí stavby v přízemí a v prvním patře člení obdélná okna s profilovanými ostěními, nejvyšší patro zvonicové se pak na včechny strany otvírá rovnoměrnými zvukovými okny s hrotitými záklenky. Vstup do prostoru přízemím je pravoúhlým portálem s profilovaným ostěním v západním průčelí, spojení mezi jednotlivými podlažími umožňuje šnekové schodiště polygonálního půdorysu, které je přiloženo k průčelí jižnímu. Věž původně vrcholila cibulovitou bání s lucernou, vytvořenou tesařským mistrem Petrem Janusem z Mladé Boleslavi, jež byla obstraněna v druhé polovině 18.století.
Přestože na stavbě zvonice již byly použity renesanční prvky, její celkový výraz je stále poplatný gotickému výtvarnému projevu. V případě českobrodské zvonice se jedná o svébytný druh renesančního historismu, který je příznačný pro tehdejší stavitelství sakrálního charakteru.
Zvonice u kostela sv.Gotharda
Průčelí stavby v přízemí a v prvním patře člení obdélná okna s profilovanými ostěními, nejvyšší patro zvonicové se pak na včechny strany otvírá rovnoměrnými zvukovými okny s hrotitými záklenky. Vstup do prostoru přízemím je pravoúhlým portálem s profilovaným ostěním v západním průčelí, spojení mezi jednotlivými podlažími umožňuje šnekové schodiště polygonálního půdorysu, které je přiloženo k průčelí jižnímu. Věž původně vrcholila cibulovitou bání s lucernou, vytvořenou tesařským mistrem Petrem Janusem z Mladé Boleslavi, jež byla obstraněna v druhé polovině 18.století.
Vstupní portál
Přestože na stavbě zvonice již byly použity renesanční prvky, její celkový výraz je stále poplatný gotickému výtvarnému projevu. V případě českobrodské zvonice se jedná o svébytný druh renesančního historismu, který je příznačný pro tehdejší stavitelství sakrálního charakteru.
Sedlák a krčmář postavili zvonici
Podle : Kol., Renesance na Kolínsku
Kol.: Umělecké památky Čech A/J,1.svazek
(lh,turistickelisty.cz, foto archiv)
Email
Tisk
