V sokolovském klášterním kostele sv. Antonína začala v pondělí 11.7. slavnostní vernisáží výstava k 100. výročí narození Jaroslava Václavíčka, místního výtvarníka a dlouholetého ředitele zdejšího gymnázia, které v tomto roce slaví 70 let od svého založení
Jak zaznělo na vernisáži, Jaroslav Václavíček ovlivnil životy řady studentů regionu jako učitel a je respektován i jako renomovaná osobnost místního výtvarného života. Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin zdarma do 28.8.
Narodil se 9. 5. 1916 v jihočeské Mladé Vožici, absolvoval reálné gymnázium v Táboře (1935) a v roce 1945 Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a zároveň Karlovu univerzitu v Praze, kde studoval výtvarnou výchovu u profesorů Cyrila Boudy, Karla Pokorného a Oldřicha Blažíčka. V následujícím roce nastoupil do nově založeného Gymnázia v Sokolově jako učitel deskriptivní geometrie a výtvarné výchovy. 1. března 1948 se stal ředitelem školy, kterým byl do 31. srpna 1970, kdy musel z politických důvodů odejít. Poté učil ještě výtvarnou výchovu na Gymnáziu v Karlových Varech, kam se roku 1974 přestěhoval. Zemřel 10. října 1989.
Jaroslav Václavíček zpodobňoval především krajinu a architekturu svého rodného kraje i nového domova v drsném Podkrušnohoří, ale i Slovenska a dalších míst autorových prázdninových pobytů, a to nejraději tužkou, perem, tuší a technikou akvarelu. Tvořil i olejomalbou a dalšími technikami.
„Václavíčkův umělecký koncept byl pevně ukotven v realistické malbě, jež plně vyhovovala jeho způsobu sdělení – svět je v jeho výtvarných dílech srozumitelný, jen mírně deformován jistou mírou senzitivity a osobního rozpoložení,“ uvádí znalec jeho díla Vladimír Prokop ze sokolovského gymnázia.
Nepřehlédnutelná technická virtuozita je prosta řemeslné rutiny, hluchých manýr, autor nikdy nesklouzává k trpné popisnosti či kresebné bezradnosti. Zajímavá je například komparace vzdušných akvarelových architektonických zákoutí s utlumenými tóny pastózně nanášeného oleje, jímž tak věrně dokázal postihnout charakter a atmosféru industriálního prostředí.
Václavíčkovo dílo je niternou zpovědí o výjimečném člověku a zároveň unikátním dokumentem své doby - nenávratně zmizelých Sudet s jejich archaickými venkovskými či městskými zákoutími, pokračuje Vladimír Prokop. Na výstavě budou k vidění také některé autorovy knižní ilustrace.
Organizátoři upozorňují, že expozice bude přechodně uzavřena od 29. do 31. 7. kvůli zde plánovaným svatbám. Informují stránky města Sokolov.
Jak zaznělo na vernisáži, Jaroslav Václavíček ovlivnil životy řady studentů regionu jako učitel a je respektován i jako renomovaná osobnost místního výtvarného života. Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin zdarma do 28.8.
Narodil se 9. 5. 1916 v jihočeské Mladé Vožici, absolvoval reálné gymnázium v Táboře (1935) a v roce 1945 Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze a zároveň Karlovu univerzitu v Praze, kde studoval výtvarnou výchovu u profesorů Cyrila Boudy, Karla Pokorného a Oldřicha Blažíčka. V následujícím roce nastoupil do nově založeného Gymnázia v Sokolově jako učitel deskriptivní geometrie a výtvarné výchovy. 1. března 1948 se stal ředitelem školy, kterým byl do 31. srpna 1970, kdy musel z politických důvodů odejít. Poté učil ještě výtvarnou výchovu na Gymnáziu v Karlových Varech, kam se roku 1974 přestěhoval. Zemřel 10. října 1989.
Jaroslav Václavíček zpodobňoval především krajinu a architekturu svého rodného kraje i nového domova v drsném Podkrušnohoří, ale i Slovenska a dalších míst autorových prázdninových pobytů, a to nejraději tužkou, perem, tuší a technikou akvarelu. Tvořil i olejomalbou a dalšími technikami.
„Václavíčkův umělecký koncept byl pevně ukotven v realistické malbě, jež plně vyhovovala jeho způsobu sdělení – svět je v jeho výtvarných dílech srozumitelný, jen mírně deformován jistou mírou senzitivity a osobního rozpoložení,“ uvádí znalec jeho díla Vladimír Prokop ze sokolovského gymnázia.
Nepřehlédnutelná technická virtuozita je prosta řemeslné rutiny, hluchých manýr, autor nikdy nesklouzává k trpné popisnosti či kresebné bezradnosti. Zajímavá je například komparace vzdušných akvarelových architektonických zákoutí s utlumenými tóny pastózně nanášeného oleje, jímž tak věrně dokázal postihnout charakter a atmosféru industriálního prostředí.
Václavíčkovo dílo je niternou zpovědí o výjimečném člověku a zároveň unikátním dokumentem své doby - nenávratně zmizelých Sudet s jejich archaickými venkovskými či městskými zákoutími, pokračuje Vladimír Prokop. Na výstavě budou k vidění také některé autorovy knižní ilustrace.
Organizátoři upozorňují, že expozice bude přechodně uzavřena od 29. do 31. 7. kvůli zde plánovaným svatbám. Informují stránky města Sokolov.
(jv,karlovarskenovinky.cz & lh,turistickelisty.cz, foto Sokolov)
Email
Tisk
