Dominantou Pálavských vrchů je Sirotčí hrádek

[ title]
Romantická zřícenina Sirotčího hrádku (též Waistenstein nebo Rassenstein) se nachází v těsné blízkosti obce Klentnice na severním okraji Stolové hory v nadmořské výšce 458 metrů v přírodní rezervaci Růžový vrch, asi 3 km severně od Mikulova a její typická silueta patří neodmyslitelně k neodmyslitelným dominantám Pálavských vrchů.

Sirotčí hrad

Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev – Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein. jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem roku 1300 byl hrad zeměpanský a v roce 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. V roce 1414 se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů .Při rozdělení lichtenštejnských statků v r.1504 ohdržel jej spolu s hradem Devičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z roku 1560 o Sirotčím hradě nemluví a v roce 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před rokem 1590.

Půdorys podle Miroslava Plačka

Nevelký hrad  má velmi zajímavou dvoudílnou dispozici, byl vybudován na dvou rozeklaných vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí přes níž pravděpodobně vedl most. Z rokle je přístup do krasové jeskyně. Dominantnější podobu má hrad od západu, kde jakoby vyrůstal z vysokých a štíhlých vápencových skal.

Hradní palác

Jižní část hradu je přístupná od jihovýchodu, kde se dodnes na jižní stěně zachoval vstupní přístavek. Tato část zaujala přibližně trojúhelnou vrcholovou plošinu. Z této části se zachovalo zdivo takřka do výše prvního patra. Jen severní stěna této části podlehla zubu času. Tato část hradu tvořila palácovou disposici s obytnou částí na východní straně (o čemž svědčí velké okno) a se zužující se částí k západu, kde na strmé skále vrcholí štíhlou zaoblenou věžicí. Z druhé části hradu na nepřístupném severním skalisku se dochovalo jen několik skromných úseků zdiva.

Na úpatí kolem skal se rozkládalo valem a palisádou ohrazené předhradí.Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r.1414, u níž ustanovil v roce 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce; v r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě kostela v Klentnici. Zřícenina hradu je volně přístupná.

Podle : Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava
            Plaček Miroslav : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)