Hrad Frejštejn byl součástí pevnostní linie hradů chránících českou hranici

[ title]
Zříceniny hradu Frejštejna leží na pravém břehu řeky Dyje, kde začíná Vranovské jezero, jižně od Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn). Podle hradu se psali v r. 1250 Gaitmar z Frejštejna a jeho bratr Hartleb a v roce 1286 Oldřich Frej z Frejštejna.

Hradní palác

Další zpráva o hradu pochází z roku 1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1390 se na hradě připomíná kaple sv. Kateřiny. Král Zikmund zapsal hrad Lipoltovi z Krajku. Jeho zástupce Jan  Krajíř náležel k významným představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu české a moravské šlechty, urovnávaném ve Velkém Meziříčí v r. 1440. Připojil se k zemskému míru, sám jej však nakonec nedodržel a přepadával okolní městečka, vsi a panství na jižní Moravě i v Rakousích. Byl proto označen za rušitele pokoje a hrad Frejštejn moravští stavové vykoupili a rozbořili.

Půdorys hradu

Při pozdějším dělení krajířských statků daroval Volfgang z Krajku v r. 1487 svým synům Lipoltu a Jindřichu zbořený hrad Frejštejn, městečko Vratěnín a vsi Mladoňovice, Stálky, Ferrejštejn, Korolupy, Mašovice, půl Rancířova, Hluboké, Šatice (zanikly), tvrz v Kostníkách, jež byla odedávna manstvím Frejštejna, a dvůr v Lubnici. Král Vladisla II. propustil Volfu Krajíři z Krajku Frejštejn z léna, což potvrdil v r. 1493 i jeho synu Lipoltovi. V roce 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl v roku 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od těch dob měl Frejštejn společné osudy s Uherčicemi.

Hradní palác

Z někdejšího hradu se dodnes dochovaly zbytky válcové věže, hradní kaple i paláce. Na počátku 16. století byl hrad přestavován na pevnost, ale práce zůstaly nedokončeny, takže i nadále zůstal zříceninou; z přestavby se zachovala vysoká věž se střílnami.


Podle : Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)