Jindřichohradecký sloup je největším svého druhu v jižních Čechách

[ title]
Největší památkou barokního sochařství v Jindřichově Hradci je sloup Nejsvětější Trojice. Mohutné, na 20 metrů vysoké sousoší Nejsvětější Trojice z let 1764-68 dominuje poměrně malému náměstí. Autorem soch je dačický sochař M. Strachovský. Monument dal podle slibu postavit důstojník zásobovací služby v císařské armádě a majitel hradecké pošty Ondřej J. Bayer s menším přispěním obce.

Sloup Nejsvětější Trojice

Dne 30. listopadu 1766 pomník za velké slavnosti posvětil P. Š. Jandera za přítomnosti hraběte Černína a velkého zástupu lidu. Trojboký jehlan s konvexně vypjatými stěnami nese sloup s hlavicí s skupinou Nejsvětější Trojice. Na mohutném, římsami odstupňovaném pomníku lze spatřit na dvacet soch z mušlového vápence: sv. Prokop, Jiří, Vojtěch, Rozálie, Anna, Josef, Hypolit, Expeditus, František Xaverský, Jan Nepomucký, Václav, Florián, tři archandělé (Michael, Gabriel, Rafael) a andílci se symboly tří božských ctností (víry, naděje a lásky).

Detail soklu

V přízemních výklencích jsou symboly Života, Vědění a Lásky, ve volutových konzolách čeští patroni a nad nimi jezuitští světci. Převaha jezuitských světců na sloupu respektuje vůdčí postavení řádu.

Vrchol sloupu

Na vrcholku můžeme spatřit kompozici Nejsvětější Trojice korunující Pannu Marii Nanebevzatou (lat. Assumpta). Mezi již klasicistně zjednodušenými sochami světců nestejné umělecké úrovně nás zaujmou postavy spolupatrona města sv. Hypolita, jehož ostatky se nacházejí v Jindřichově Hradci, a sv. Expedita s holubicí a dopisem. Jako patrona pošt jej sem zřejmě nechal umístit zmíněný Ondřej J.Bayer, který téměř celou stavbu financoval. Jindřichohradecký sloup je největším svého druhu v jižních Čechách.

Sloup byl postaven v letech 1764-1765, kdy projev domácích sochařů byl již věcnější a patos náboženských hrdinů již nebyl jejich hlavním zájmem. Znakem pozdního vzniku sloupu je členitější silueta, způsobená usazením plastik, které nevyrůstají z těla sloupu a jsou na něm spíše zavěšeny. Pozdní léta vzniku se projevují hlavně ve zklidnění pohybu i drapérie, v detailu a v modelaci tváří.


Podle  Charvátová Ema, Jindřichův Hradec  

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)