Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven z iniciativy děkana Jana Leopolda Mosbendera

[ title]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí stojí na starém hřbitově je barokní stavbou vzniklou z iniciativy tehdejšího ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera. Stojí v místě původního dřevěného kostela a zvonice. Se stavbou bylo započato roku 1770 podle návrhu Jakuba Pánka z Veselí na Moravě, presbytář dokončen roku 1776, kamené průčelí kostela je dílem řezbáře Alexia Cyríaka ze Žamberka, roku  1870 přistavena v ose kostela na východní straně Útěchová kaple a r. 1906 nová sakristie.

Ústí nad Orlicí podle Johanna Venuta

Kostel je neorientovaný, jednolodní,s obdélným presbytářem se zaoblenými nárožími, se sakristiemi po obou stranách, s kaplí po východní straně v ose kostela a s hranolovou věží nad západním průčelím.

Půdorys kostela

Fasády jsou členěny lizénovými rámci,  hlavní průčelí je tříosé,členěno pilastry s kompozitními hlavicemi, střed zdůrazněn sloupy představenými pilastrům; plastická hlavní římsa se nad sloupy zalamuje a tvoří sokly pro sochy Víry a Naděje, mezi nimi je lichtenštejnský znak; na atice jsou sochy sv.Petra a Pavla.

Průčelí kostela

Presbytář je sklenut plackou, loď valenou klenbou s výsečemi na zdvojených pásech, ve vrcholu klenby je štukové zrcadlo. Klenební pásy vybíhají z přízedních pilířů, mezi nimiž jsou výklenky pro oltáře; v západní části lodi je kruchta, rozšířená do lodi dřevěným balkónem v půdorysu zvlněným, sklenuta a podklenuta valenou klenbou s výsečemi.

Erb Liechtensteinů na průčelí

Zařízení kostela je  jednotné, z 2. poloviny 18. století, bohatě řezané: hlavní oltář je portálový se sochami světců a sousoším Nejsvětější Trojice v nástavci, architektura od J. Pirkla z roku 1858 napodobuje zabílenou Kramoltnovu fresku z roku 1790, obraz Korunování Panny Marie od  Dallingera z roku 1776 v rámu z 2. pol. 18. století; boční oltáře: Panny Marie s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1755 v rokajovém rámu (přemal. J. Umlaufem); dva protějškové portálové oltáře; Čtrnácti sv. pomocníků se staršími sochami sv. Augustina a Mikuláše a s obrazem od J. Vorlíčkaz Jablonného n. O. z r. 1842 a oltář Panny Marie Karmel. se staršími sochami sv.Řehoře a Ambrože a s obrazem od V. Peschiny z Kostelce n. O., přemal.

Interiér kostela

Kazatelna odpovídá v celkovém pojetí oltáři Panny Marie, s reliéfem Kázání na hoře v rokaj. kartuši nařečništi, se sochami Víry a Naděje a se sochou Lásky na baldachýnu; vstup nakazatelnu ze staré sakristie schodištěm s dveřmi zdobenými reliéfem Kázání Jana Křtitele a rokokovým dekorem (štafíroval Lux r. 1781); varhany s bohatou rokajovou výzdobou a postavami troubících a bubnujících andělů;lavice s řezanými čely s rokajovými rámci; nová zpovědnice se dvěma sochami světců z 2. poloviny 18. století; socha Immaculaty v jižní sakristii z poloviny 18. století, kvalitní; svatostánek v sakristii současný s výzdobou kostela.


Podle : Kol., Umělecké památky Čech T/Ž,svazek čtvrtý

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)