Kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského nechal postavit Přibík Jeníšek z Újezda

[ title]
Na jižní straně se připojuje k jezuitské koleji v Březnici v okrese Příbram raně barokní kostel. sv.Františka Xaverského a sv.Ignáce z Loyoly , postavený v 1etech 1642-50 C. Lumkem a za účasti M.Luraga. Kostel byl založen Přibíkem Jeníškem z Újezda. Kostel je typ jezuitského kostela, jednolodní s bočními kaplemi s emporami v patře, s odsazeným, trojboce zakončeným presbytářem, se sakristií na severní straně a s dvěma hranolovými věžemi v západním průčelí. Západní průčelí je ploché, tříosé, členěno v dolní části pilastry. V horní lizénovými rámci, v nikách jsou sochy světců; boční fasády jsou nečleněné, okna lunetová, nad nimi obdélná, půlkruhově zakončená.

Západní průčelí kostela

Presbytář i loď jsou sklenuty valeně na pásech se štukovou výzdobou, stěny jsou členěny pilastry s kompozitními hlavicemi. Zděná kruchta je sklenuta valeně a podklenuta valeně s výsečemi, v severní stěně a v ose presbytáře raně barokní pravoúhlé portálky s řezanými dveřmi z 2. poloviny 17. století. Boční kaple a empory jsou sklenuty valeně, na klenbách je štuková výzdoba.  

Hlavní oltář

Bohatě řezané kvalitní zařízení kostela je převážně raně barokní z 2. poloviny 17.století, boční oltáře z velké části obnovené v roce 1914. Tabernákl hlavního oltáře a malovaná nástěnná iluzivní portálová architektura z doby kolem roku 1740 se závěsným obrazem od I. Raaba. Řezané antependium (akant. se stuhou) po r. 1700, tabernákl obnoven roku 1932. Kazatelna je raně barokní z poloviny 17. století, na řečništi malované figurální výplně evangelistů a točené sloupky zdobené vinnou révou. Protějškem kazatelny je oltářík sv. Víta z 1.čtvrti 18.století se soškami andílků. Boční oltáře v kaplích na severní straně od triumfálního oblouku, 1. oltář Bolestné Panny Marie je z roku 1679, tabulový, se sochou Piety uprostřed a se sochami sv. Kateřiny a Barbory po stranách; 2. oltář sv.Kříže je tabulový z 1. poloviny 18. století; 3. sv. Dominiky a Kateřiny Sienské.  je  z poloviny  17. století, portálový se sochami světců v nástavci, proti němu je na stěně obraz sv. Víta z poloviny 18. století; 4. Sv. Rodiny je  z 2. poloviny 17. století se sochami světců.

Interiér kostela

Boční oltáře v kaplích na jižní straně od triumfálního oblouku: 1. Panny Marie je portálový s plastickou výzdobou z 2. poloviny 17. století a s deskovým obrazem Mádonetí z konce 15. století v rozměrném řezaném rokokovém rámu z pol. 18. stol.; 2. sv. Františka Xav. — po r. 1700.tabulový se soškami dvou černouškůpo stranách a sesoškami andílkův nástavci; 3. sv. Felixe a Adaucta -z poloviny 17. století, portálový, na menze dva bohatě řezané relikviáře s akantovými rámy z doby kolem roku 1700; 4. sv.Barbory je z 2. poloviny 17. století, portálový se dvěma relikviáři, kolem roku 1700 (totožné s předchozími); oltářní obrazy převážně z poloviny 18. století. V mušlových nikách bočních kaplí jsou sochy světců a světic z doby kolem roku 1700; na severní straně sv. Václav, sv. Florián, sv.Jan Nepomucký a sv.Alžběta; na jižní straně: sv. Josef, sv.Vavřinec, sv.Prokop a sv. Jakub. Obraz Sv.Rodiny v presbytáři a osm obrazů světců v lodi na emporách od I. Raaba.Dvě řady lavic v lodi s bohatě řezanými čely, postranicemi a zadními stranami z roku 1716.


Podle : Kol., Umělecké památky Čech A/J,1 svazek

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)