Kostel sv. Stanislava je výrazná dominanta města Kunštátu

[ title]
Kostel sv. Stanislava v Kunštátu u Boskovic se nachází na hlavním náměstí Krále Jiřího. Původní gotická stavba z konce 15. století byla barokně přestavěná v 17. století. Na věži kostela jsou instalovány celkem tři zvony, z nichž nejstarší pochází z roku 1539, druhý je datován rokem 1723 a třetí pochází z konce 18. století. Je zde zachován i náhrobník Štěpána a Barbory Schmidtových, majitelů zdejšího panství z počátku 17. století.

Pohled od východu

Původ kostela je možné hledat již před rokem 1539. Jednalo se o pozdně gotickou stavbu s plochostropou lodí a věží. Na gotický původ také odkazuje dnes již zazděný svatostánek v presbytáři kostela, který je typickým znakem gotických staveb. Prvním zmiňovaným farářem je roku 1386 Mikuláš z Dobronic. Roku 1687 prostějovští stavitelé Matyáš Klingseisen a Martin Kafka kostel přestavěli do barokní podoby. Zvýšili obvodové zdivo lodi a věže, prodloužili nebo vystavěli nový presbytář, přistavěli severní zákristii, vestavěli hudební kruchtu a obnovené prostory zaklenuli. Donátorem přestavby kostela byl hrabě Kašpar Bedřich z Lamberku a tehdejším farářem František Xaver Leffler.  Roku 1716 nebo 1734, ale rozhodně za života Jana Theodora Ibsena a jeho nákladem byly ke kostelu přistavěny dvě boční kaple.

Interiér kostela

Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm obdél. půdorysu, k němuž na sev. straně přiléhá “stará” sakristie, na již. straně čtyřboký útvar “nové” sakristie s oratoří v patře. K lodi obdél. půdorysu přiléhají po obou stranách čtyřboké kaple se zkosenými nárožími, v ose západního průčelí předstupuje hranolová věž. Fasády kněžiště a lodi člení hluboké vpadlé výplně, prolomené okny s půlkruhovým záklenkem. Fasády kaplí, “nové” sakristie a věže mají nárožní pilastry s římsovými hlavicemi. Okna barokních přístavků jsou shodná s okny lodi a kněžiště, ve věži malá obdél. okna s kamen. ostěním a zazděná okna s lomeným záklenkem. Okna ve zvonicovém patře věže mají půlkruhový záklenek. Hlavní vstup do kostela podvěžím, zaklenutý valeně se styčnými výsečemi; z podvěží vede do patra věže kamenný portál s půlkruhovým záklenkem, uzavřený jednokřídlými plátovanými dveřmi pobitými diagonálně položenými železnými pláty. Boční portály v jižní zdi lodi a v západních průčelích bočních kaplí. Kněžiště a loď zaklenuty valeně se styčnými výsečemi mezi pasy; ty dosedají v kněžišti na pilastry, v lodi na přízední polopilíře s římsovými hlavicemi. Stará sakristie zaklenuta valeně se styčnými výsečemi, nová sakristie má placky mezi pasy, v kaplích jsou kopule na pendantivech nesených koutovými pilíři. V západní části lodi hudební kruchta s rovným podhledem na litinových sloupech.

Vitráž v kostele

Dominantou sochařské výzdoby je socha patrona kostela sv. Stanislava. Je umístěna na konzole v spodní levé částí vítězného oblouku nad anbonou. Pochází z r. 1954 a podle návrh architekta Antonína Klimeše ji vyřezal Jaroslav Vaněk. Mimo sochu patrona kostela jsou v bočních kaplích umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily (jižní kaple) a Sv. Jáchyma a Sv. Anny (severní kaple) Tyto čtyři sochy kostel získal z různých donací a pochází z konce 19. století.

Náhrobek Jana Černčického z Kácova

Při vstupu do kostela, na pravé straně je umístěn pískovcový náhrobek Jana Černčického z Kácova. Naproti němu ve zdi zasazena mramorová náhrobní deska s nezřetelným erbem. Pravděpodobně pochází z 16 století. Ve zpovědní místnosti je dochován náhrobník Štěpána a Barbory Schmidtových z r. 1580. Nejzachovalejší a nejmladší náhrobní kámen je z r. 1721 patří Karlu Benediktu z Lamberka.


Podle webu NPÚ

(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)