Nejvýznamnější hrusickou kulturní a architektonickou památkou je bývalý farní kostel sv. Václava. V předlouhé historii hrusické farnosti nalezneme první zmínku o sakrální stavbě před rokem 1200. Pole a tesy u Lensedel se i s kaplí sv. Vojtěcha připomínají jako majetek ostrovského kláštera. V první polovině Xlll.století zde byl vystavěn kostel zasvěcený sv. Václavu. Ve XIV. století je již zmiňován jako kostel farní, ke kterému mají tzv. podací právo páni z Dubé, sídlící na hradě Zlenice u řeky Sázavy. V roce 1466 byl kostel i s farností přičleněn k panství Komorní Hrádek.


V XVI. století byl samotný kostel přesvěcen sv. Mikuláši. V roce 1624 již není hrusická farnost zmiňována jako samostatná, nýbrž je dána i s farním kostelem pod správu sousední farnosti mnichovické. Když byla v roce 1785 hrusická farnost opět povýšena na tzv. lokálii, byl farní kostel zasvěcen patronu české země sv. Václavu. Jako farní sloužil kostel sv. Václava méně i lež sto let od roku 1856 až do roku 1953. Architektonicky se jedná o původně románský kostel zakončený typickou apsidou. V druhé polovině XVI. století byly provedeny vnitřní stavební úpravy: zvýšení podlah, nahrazení původních románských a gotických oken současnými a náhrada dřevěného stropu klenbou. Později byly prováděny ještě drobné barokní úpravy.


Zdaleka nejcennější součástí kostela sv. Václava je románský ústupkový portál se sloupy a rustikální dekorativní výzdobou archivolty a figurální výzdobou tympanonu. Tento portál v severní stěně kostela byl pravděpodobně zazděn v XVI. století v souvislosti se stavebními úpravami, neboť bylo nutné posílit severní stěnu ve vztahu k zaklenutí stropu. Objeven byl náhodně, když 9. 6. 1853 při silné bouřce uhodil blesk do kostelní věže a severní stěna kostela praskla.


Celý portál byl vytesán z červeného pískovce a je dílem mnichů z kláštera sv. Prokopa v Sázavě (na portále je umístěn i rodový znak opata Reginharda). Postavy zřejmě představují buď sv. Cyrila a Metoděje, nebo sv. Václava a sv. Vojtěcha.


Ve vnitřním zařízení dominuje hlavní barokní oltář z druhé třetiny XVIII. století. V kostele byl umístěn v roce 1789. Pochází buď z kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze nebo ze staroměstského pražského kostela sv. Michala. Je opatřen sochami Panny Marie, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. V roce 1809 byla na vrchol oltáře umístěna socha sv. Václava. Velký obraz téhož světce pochází z roku 1619. Původně byl umístěn na starém hlavním oltáři. Boční oltáře jsou pseudorománské stejně jako kazatelna, vše bylo instalováno v roce 1898. Obrazy Křížové cesty namaloval v roce 1897 prof. Florian Mašek z Prahy. Jejich umělecké rámy vyhotovil truhlářský mistr J. Kulhánek z nedalekých Lensedel. Varhany postavil varhanář E. Š. Petr a pocházejí z roku 1902. V kostelní věži jsou umístěny dva zvony. Do první světové války zde byly umístěny tři. Největší z nich neznámého původu byl přelit v r. 1866 K.BelImannem a během prvního světového válečného konfliktu byl rekvírován pro armádní potřeby. Prostřední zvon pochází z roku 1579 a byl zhotoven zvonařem Brikcím z Cimperka na Novém Městě Pražském.Nejmenší zvon je nejstarší, jeho vznik je datován do XV. století. Za masivní kostelní zdí býval v minulosti původní hrusický hřbitov, který sloužil pro celou zdejší farnost - obce Hrusice, Mirošovice , Senohraby, Lensedly, Turkovice, Třemblaty, ještě dříve i pro zaniklou obec Hláska a hrady Zlenice, Ježov a Lipka. V roce 1412 zde byl například pochován Ondřej starší z Dube, pán na Zlenicích.


V roce 1994 bylo instalováno obecním úřadem osvětlení celé sakrální stavby, čímž se ještě zvýraznila její dominantnost. V roce 1995 byly v kostelní věži péčí farního a obecního úřadu instalovány elektrické zvony a do vstupního prostoru byla zasazena ozdobná mříž tak, aby si mohli návštěvníci prohlédnout interiér celé stavby.


V blízkosti kostelní zdi vlevo od vchodu stojí pomník padlým vojákům z první světové války. Jsou na něm vyryta jména hrusických a turkovických mužů, kteří svůj život položili na bojištích světového válečného konfliktu v letech 1914-1918. Autorem díla z pískovcového kamene je kamenosochař Pánek z nedalekých Říčan. Pomník byl slavnostně odhalen dne 21. října 1921, ozdobnou mříž kolem něj. zhotovil hrusický občan A. Strnad.