Pozoruhodná pozdně gotická fortifikace - to je vodní hrad Švihov

[ title]
Vodní hrad Švihov se nalézá na pokraji stejnojmenného městečka v okrese Klatovy. Feudální sídlo zde bylo založena v první polovině 14.století, původně zde stála tvrz, která však byla záhy přestavěna na hrad. Zakladatelem hradu, který je poprvé zmiňován v písemných pramenech v roce 1375, byl rod pánů z Rýzmberka ze Skály.

Hrad Švihov

Za husitských válek byl obléhán a dobyt husitským vojskem. V letech 1480–1489 přestavěl ve slohu pozdní gotiky tehdejší majitel panství Půta Švihovský z Rýzmberka hrad a proměnil ho vodní pevnost s využitím posledních fortifikačních poznatků . po jeho smrti v roce 1504 v dostavbě opevnění  pokračovali jeho synové Václav a Jan, kteří si na stavbu pozvali vyhlášeného architekta té doby, Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, ale jejich špatné hospodaření je v roce 1598 donutilo  k prodeji hradu. Hrad tak získal rod Černínů z Chudenic, kteří jej využívali už jen k hospodářským účelům. Za třicetileté války  úspěšně odolala fortifikace švédským vojskům,která jej dvakrát bezúspěšně obléhala.

Půdorys podle Tomáše Durdíka

Po třicetileté válce  v roce 1655 vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu,ale díky neustálému oddalování k ní nakonec v plném rozsahu nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později využity jako sýpky, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale zachránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Vstupní věž

Československý stát převzal významnou historickou památku v dezolátním stavu. Již v roce 1950 začaly rekonstrukční práce. Hrad byl opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další etapa oprav přišla  po povodních v srpnu 2002 a týkala se zejména soustavy vodních příkopů sloužících dříve jako součást opevnění. V roce 2014 byla opravena vstupní věž jádra hradu.

Freska v kapli

Jádro hradu je tvořeno dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí stojící na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná obvodová hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou, jejíž pozůstatky byly objeveny v roce 1951. Kolem hradu jsou dva vodní příkopy. První na místě dnešního vnitřního nádvoří a druhý mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny vodou ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Z vnějšího opevnění se  dochovala pouze jedna válcová bašta.

Jádro hradu s kaplí

V hradních interiérech najdeme vybavení typické pro období renesance: nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění. V Červené baště, kapli i v dalších prostorách hradu se dochovaly cenné nástěnné malby z 16. století. Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple a velký sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z dobrovického zámku.

Podle : Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy
            Durdík Tomáš : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)