Ve vsi Vlksice se dochovala renesanční tvrz

[ title]
Dochovaná vlksická renesanční tvrz pochází z poloviny 16. století z doby tetourovské držby. Byla vystavěna na příhodném, vyvýšeném místě ve vsi, na jihovýchodní straně chráněna rybníkem. Obdélná budova je patrová, v přízemí a zčásti v poschodí klenutá původními klenbami. Na vnějších zdech tvrze a ohradní zdi dvora navazujícího na tvrz jsou ještě patrné zbytky renesančních sgrafit.

Boční průčelí tvrze

Ves Vlksice náležela ve 13. století k sepekovskému panství, které vlastnili Vítkovci až do roku 1291, kdy připadly pražskému biskupu Tobiáši z Bechyně. Ve 14. a 15. století náležely Vlksice rodu vladyků z Vlksic.V Národním muzeu v Praze je uchováno mosazné pečetidlo a otisku pečetě z roku 1388. Rytíři z Vlksic měli ve znaku dva bůvolí rohy. Kolem erbu měli nápis: S. Joannis de Wlksitz. Z nich jako prvního známe Čejchana z Vlksic (1359), po něm Čáslava z Vlksic (okolo r. 1381), který byl lovčím krále Václava IV. Za husitských válek se připomínají bratři Václav a Jan z Vlksic a jako poslední se uvádí v l. 1470 až 1475 Jan z Vlksic, který sloužil Rožmberkům jako purkrabí na Helfenburku a Rožmberku.

Půdorys tvrze

V roce 1486 náležely Vlksice Dorotě z Křenového a po jejím úmrtí v tomto roce připadl tento majetek králi. V roce 1497 koupil Jan z Hodějova od Zevalda Tetoura z Tetova vlksickou tvrz s dvorem a vesnicemi Vlksicemi, Větrovem a Klokočovem. Sňatkem Markéty z Hodějova s Bedřichem Vlčkem z Tetova dostali se Tetourové (1537) opět do Vlksic. V roce 1554 byl úmyslně zapálený dvůr, ovčín a stodola i s uskladněnou úrodou. Žhářem byl člověk z nedalekého Nosetína, který byl již jednou uvězněný pro loupežnou vraždu a na přímluvu byl propuštěný. Po jeho opakovaném dopadení byl popravený v Táboře.

Vstupní průčelí

Jan Tetour prodal v roce 1570 Jiříku Těmínovi z Těmic vlksickou tvrz s dvorem, pivovarem a vesnicí Vlksicemi. V r. 1581 se po Těmínech zakoupil ve Vlksicích Jan Mičan z Klinštejna, který však byl nucen pro dluhy prodat vlksický statek v roce 1597 Přechu z Hodějova. V roce 1610 převzal Vlksice jeho synovec Smil, jemuž byl majetek „jako hrdla, cti i majetku odsouzenému“ zabaven, protože po Bílé hoře ujel s králem Fridrichem Falckým z Čech.

Gotický portál

V roce 1621 koupil Vlksice Pavel Michna z Vacínova. Jeho nástupce Mikuláš starší Bechyně z Lažan prodal v roce 1637 Vlksice Adamu Bedřichu Doudlebskému z Doudleb. Po jeho smrti (1665) došlo k rozdělení statku, přičemž druhý díl, tvrz tehdy neobývanou, dvůr ve Vlksicích, další dvůr zvaný Jednota a 12 vesnic převzal (1669) Adamův syn Oldřich František. Byl však špatným hospodářem. Při soudním odhadu statku provedeném roku 1674 uplatnili své nároky potomci a příbuzní obou předchozích majitelů Vlksic, Kašpara Bechyně z Lažan a Adama Bedřicha Doudlebského. V zevrubném úředním popisu statku se líčí tvrz jako patrové, kamenné stavení se dvěma štíty, v patře klenuté, zčásti však spálené.

V l. 1675 – 1676 skoupil podíly plukovník Jan Oldřich z Klebelsbergu a vše pak prodal v r. 1680 Hyacintu Hochmannovi, opatovi premonstrátského kláštera na Strahově v Praze. Zbytek někdejšího příslušenství statku (pole, rybníky a lesy) odkoupil pak v r. 1689 klášter od rytíře Jana Rudolfa Brandlínského ze Štěkře. Od roku 1689 sloužila jako sýpka. Od roku 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.

Podle: Kytka Josef, Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie
           Kol. Encyklopedie českých tvrzí
           Kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ,Jižní Čechy

(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)