Hrad Vikštejn sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví

[ title]
Zřícenina hradu Vikštejn se nachází na dlouhém výběžku do údolí řeky Moravice mezi Vítkovem a Melčí v okrese Opava. Hrad se připomíná roku 1377, ale jeho počátky nejsou jasné. Byl založen snad již na přelomu 13. a 14. století. Od dělení opavského knížectví v roce 1377 trvale patřil knížeti a teprve v polovině 15. století přešel do šlechtických rukou.

Pohled od jihozápadu

Hrad poškozený v roce 1474 Uhry však Hynčík Bírka z Násilé obnovil, ale k rozšíření o velké předhradí došlo po roce 1525 za Jana Planknara z Kynšperka, potomka jednoho z hejtmanů Matyáše Korvína. Provozní budovy se stavěly až do roku 1582. V roce 1626 obsadilo hrad dánské vojsko generála Mansfelda, a proto jeho opevnění roku 1646 preventivně pobořili císařští. Od té doby chítral a posléze sloužil jako zdroj stavebního kamene.

Půdorys hradu

Za příkopem, který přetíná přístupovou šíji, bylo v souvislosti s počátkem třicetileté války zřízeno nevelké, přibližně obdélné opevnění s čelním valem, který může ukrývat rozesuté zdivo. Do brány velkého předhradí vedl dřevěný most, který spočíval na třech širokých zděných pilířích. Průjezd procházel střední částí raně renesanční budovy a zbytky další jsou v nároží po pravé straně. Od ní pokračuje hradba k jihu, kde se po zalomení připojuje k baště, kterou na hranolovou vyhlídkovou věž přestavěli ve 20. století. Deprese při hradbě a okénka v ní prolomená svědčí o existenci dlouhého hospodářského stavení.

Vstup do hradního jádra

Cesta k další bráně vede podél hradního jádra uzavřeného zalamovanou plášťovou hradbou, která se ve směru ohrožení obrací klínem. Do nádvoří je na jihu vložen podsklepený palác, k němuž byl později přistavěn užší trakt se schodištěm. Nyní sotva vystupuje na povrch, ale podle popisu z roku 1640 víme, že byl klenutý a měl tři patra. V první polovině 16. století bylo také upraveno stavení vestavěné do klínového čela. Vazba zdiva sklepa s obvodní hradbou nasvědčuje stavbě v samých počátcích hradu, takže šlo o jakousi kombinaci hradu s plášťovou zdí s ranou dvoupalácovou dispozicí.

Pohled do předhradí

Kolem hradu obíhal parkán, jímž procházela komunikace k brance v západní části plášťové hradby, ale parkánová zeď na exponovaných místech zmizela. Na jihu na parkán navazuje menší předhradí, do něhož byly vystavěny dvě patrové budovy. V renesanční západní budově byl průjezd do dvora.

Z hradu Frýdberk se zachovala jen mohutná válcová věž, využitá dnes jako zvonice kostela


Podle : Plaček Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)