Hrad Žebrák byl založen ve 2. polovině 13. století pány Zajíci z nedalekého brdského hradu Valdeka. Žebrák byl strážním hradem na křižovatce cest ke Křivoklátu a Zbirovu. Vznikla zde postupně kolem silnice procházející hradní skalou mýtní stanice. Nedlouho po zakoupení hradu českým králem Janem Lucemburským, žil 7 let na hradě ve skrytu mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich. Byl neprávem svojí manželkou Markétou Pyskatou, zapuzen. Karel IV. na hrad zanevřel, neboť na něm v roce 1351 zemřel jeho prvorozený syn Václav.
Slávu hradu obnovil Václav IV. a celý jej přestavěl. Po požárech v roce 1395 a 1526 královská komora na opravu hradu rezignovala a předala jej zástavním držitelům. Jejich snaha nalézt ukrytý poklad vedla ke zborcení zdí starého paláce a hrad se stal zříceninou. Život se přesunul do podhradí k pivovaru. Do povodně v roce 1872 byl hrad obklopen rybníky a do roku 1926 na něm žila místní rodina Kundrátova. Dnes hradní věž slouží jako rozhledna.
Nejstarší fázi hradu tvořilo jádro a předhradí. Staveništěm jádra byla extrémně úzká hrana křemencového bradla, v čele stála menší okrouhlá věž, za ní následovalo nevelké vstupní nádvoříuzavřené na opačné straně bergfritem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století.
K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. s teplovzdušným topením a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty, které nechal postavit zřejmě Karel IV.
Žebrák na rytině A.Hauna
Slávu hradu obnovil Václav IV. a celý jej přestavěl. Po požárech v roce 1395 a 1526 královská komora na opravu hradu rezignovala a předala jej zástavním držitelům. Jejich snaha nalézt ukrytý poklad vedla ke zborcení zdí starého paláce a hrad se stal zříceninou. Život se přesunul do podhradí k pivovaru. Do povodně v roce 1872 byl hrad obklopen rybníky a do roku 1926 na něm žila místní rodina Kundrátova. Dnes hradní věž slouží jako rozhledna.
Půdorys hradu
Nejstarší fázi hradu tvořilo jádro a předhradí. Staveništěm jádra byla extrémně úzká hrana křemencového bradla, v čele stála menší okrouhlá věž, za ní následovalo nevelké vstupní nádvoříuzavřené na opačné straně bergfritem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století.
Hradní palác
K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. s teplovzdušným topením a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty, které nechal postavit zřejmě Karel IV.
Podle : Durdík Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
web NPÚ
(lh,turistickélisty.cz,foto NPÚ a archiv)
Email
Tisk
