Cisterciácký klášter s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele se nalézá v Sedlci u Kutné Hory.
Sedlecký cisterciácký klášter náležel na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším církevním ústavům v Čechách. Velké zisky, které mu plynuly z nepřímé účasti na kutnohorském dolování stříbrné rudy, byly obrovské a umožnily rozsáhlou stavební činnost, z níž se dodnes dochovala významná část.
.JPG)
Freska v transeptu
Konventní kostel Nanebevzetí P. Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální s ochozem a věncem kaplí. Šlo o monumentální založení přesahující vše, co v té době v církevním stavitelství v Čechách existovalo. Bohužel v roce 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojsk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu.
.JPG)
Poslední velký rozmach zažil sedlecký klášter na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebevzetí Panny Marie a celého areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini (1677-1733). Jeho pozoruhodný rukopis, který se uplatnil především na přestavbě katedrály (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy, gotiku a baroko v pozoruhodném souladu. Změny doznal interiér chrámu, kde pracovali nejlepší barokní malíři této doby: Michael Lucas Leopold Willmann (1630-1706), Jan Kryštof Liška (1650-1712) a v neposlední řadě Petr Brandl (1668-1735).
Přestavba se dotkla i mnohých dalších klášterních budov, především pak hřbitovní kaple Všech svatých - Kostnice. Poslední etapa nákladného znovuzrození se týkala refektáře, kde vznikly rozsáhlé fresky Judy Tadeáše Suppera (1712-1771) s námětem Čtrnácti pomocníků, patronů obnoveného kláštera.
.JPG)
Nová doba rozkvětu však trvala pouze sto let. Nařízením císaře Josefa II. (1780-1790) byl cisterciácký klášter v roce 1783 definitivně zrušen, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky. Poslední etapa dějin areálu se začala psát roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková výroba. Pozdější výstavba přilehlé vsi zčásti setřela monumentální rozsah celého areálu. Až na část obvodového zdiva zcela zmizel kostel sv. Filipa a Jakuba doložený již ve 13. století a četné hospodářské budovy.
Sedlecká katedrála byla společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Sedlecký cisterciácký klášter náležel na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším církevním ústavům v Čechách. Velké zisky, které mu plynuly z nepřímé účasti na kutnohorském dolování stříbrné rudy, byly obrovské a umožnily rozsáhlou stavební činnost, z níž se dodnes dochovala významná část.
Konventní kostel Nanebevzetí P. Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální s ochozem a věncem kaplí. Šlo o monumentální založení přesahující vše, co v té době v církevním stavitelství v Čechách existovalo. Bohužel v roce 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojsk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu.
Pohled do lodi
Poslední velký rozmach zažil sedlecký klášter na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebevzetí Panny Marie a celého areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini (1677-1733). Jeho pozoruhodný rukopis, který se uplatnil především na přestavbě katedrály (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy, gotiku a baroko v pozoruhodném souladu. Změny doznal interiér chrámu, kde pracovali nejlepší barokní malíři této doby: Michael Lucas Leopold Willmann (1630-1706), Jan Kryštof Liška (1650-1712) a v neposlední řadě Petr Brandl (1668-1735).
Půdorys katedrály
Přestavba se dotkla i mnohých dalších klášterních budov, především pak hřbitovní kaple Všech svatých - Kostnice. Poslední etapa nákladného znovuzrození se týkala refektáře, kde vznikly rozsáhlé fresky Judy Tadeáše Suppera (1712-1771) s námětem Čtrnácti pomocníků, patronů obnoveného kláštera.
Schodiště
Nová doba rozkvětu však trvala pouze sto let. Nařízením císaře Josefa II. (1780-1790) byl cisterciácký klášter v roce 1783 definitivně zrušen, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky. Poslední etapa dějin areálu se začala psát roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková výroba. Pozdější výstavba přilehlé vsi zčásti setřela monumentální rozsah celého areálu. Až na část obvodového zdiva zcela zmizel kostel sv. Filipa a Jakuba doložený již ve 13. století a četné hospodářské budovy.
Sedlecká katedrála byla společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
(lh,turistickélisty.cz, foto archiv)
Email
Tisk
