Romantická zřícenina tvrze stojí na ostrůvku v Koutech

[ title]
Kouty jsou romantická zřícenina vodní tvrze, která byla založena ve 14. století. Nachází se na severozápadním okraji vesnice Kouty v okrese Benešov 3 km jižně od Votic. Stojí na ostrůvku v rybníku, který vznikl z bývalého příkopu.

Poprvé je zmiňována v písemných pramenech v predikátu Předoty a Svatomíra z Koutů, patřící do rodu vladyků z Němčic a Sedlce, kteří roku 1368 dosazovali nového faráře v nedalekých Arnoštovicích. Roku 1394 získal Kouty Jarohněv Vejhák z Křečovic, v jehož rodu Kouty zůstaly až do poloviny 16. století. Po jeho smrti r. 1407 spravoval otcovské dědictví i za své nezletilé bratry Petráše, Bohuňka a Jana nejstarší z jeho synů Jarohněv.

Zbytky tvrze Kouty

Roku 1600 pak Bořek Nepoliský prodal Kout Jiřímu Vítovi ze Rzavého po jehož smrti roku 1604 bylo panství  roku 1606 prodáno Kunhutě z Říčan, manželce majitele nedalekého Smilkova Jana z Talmberka. Koutecké panství bylo připojeno ke Smilkovu, tvrz tak ztratila  rezidenční funkci a začala pustnout. Její zdivo údajně z větší části stálo ještě v 18. století, roku 1813 však bylo z až na několik zdí rozbořeno.

Tvrz byla postavena na ostrůvku uprostřed rybníku na západním okraji stejnojmenné osady. Přibližně oválný ostrůvek asi 20x30m je asymetricky orientovaný. Přístup byl veden od východu. Jak vypadala zástavba nejstarší fáze tvrze nevíme, dnes dochované zbytky zdiva patří až nějaké mladší druhé fázi výstavby započaté nejspíše na konci 14. století. Podle zápisu o dělení tvrze z roku 1546 se tvrz skládala ze tří budov, Starého domu s vížkou nad mostem, Nového domu a tzv. Hostinice. Všechny tři budovy byly nejspíše soustředěny ve východní části tvrze, na západě pak zřejmě bylo hradbou obehnané nádvoří. Které dvě z těchto budov se do dnešních dní byť jen v torzech zdiva dochovaly nelze jednoznačně říci.

Tvrz Kouty

Na východě je to nároží pravděpodobně vstupní věže s okenními otvory a zbytky klenby. Dvě torza zdí svírající jihovýchodní nároží budovy se dochovaly do výše prvního patra. V jižní zdi se nad sebou dochovaly dva okenní otvory přízemí a patra s dovnitř se rozevírajícími špaletami, ve východní zdi při nároží pak menší otvor dalšího okna. V koutě přízemí se dochoval výběh valené klenby, soudě podle odlišného charakteru zdiva dodatečně vložené.

Přibližně uprostřed tvrziště stojí torzo severojižně orientované západní obvodové zdi druhé budovy. V přízemí je proražena otvory vstupního portálu a tří oken – většího prostředního a menších po stranách. Stejnou velikost měli i okno v prvním patře nad prostředním oknem přízemí. Na jihu končí zdivo 1. patra jednou ze špalet dalšího rozměrného otvoru. Další poznatky o stavebním vývoji by mohl přinést jen doposud nerealizovaný archeologický výzkum.

Podle :  Kol.,Encyklopedie českých tvrzí II.díl
             Durdík Tomáš, Sušický Viktor, Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy
            Tywoniak Jiří, Historické památky okresu Benešov I.


(lh,turistické listy,foto archiv)