Zámek v Roudnici nad Labem stavěli význační italští architekti

[ title]
Raně barokní zámek v Roudnici nad Labem vznikl v letech 1652 - 1684 na místě původního románského hradu, který byl v pozdějších obdobích rozšiřován a upravován. Počátkem 2.poloviny 16.století bylo za Jana Tarnovského z Tarnova postaveno italskými mistry východní křídlo, navazující na okrouhlou věž tvořící východní zakončení hradu.

Půdorys zámku se zakreslením části románského hradu podle Dobroslavy Menclové

Další stavební úpravy následovaly po převzetí panství Vilémem z Rožmberka v roce 1575. Jeho čtvrtá manželka, kněžna Polyxena z Pernštejna se po smrti svého manžela provdala znovu v roce 1603 za Zdeňka Popela, prvního knížete z Lobkowicz. Po jejich sňatku byl zámek dále rozšiřován a manželé nechali vybudovat nové západní křídlo. Tím získal hradní areál svůj typický uzavřený lichoběžníkový půdorys.

Zámek v Roudnici podle rytiny A.Hauna

Zcela nová stavební epocha nastala za Václava Eusebia, druhého knížete z Lobkowicz. Ten se rozhodl v roce 1652 pro radikální přestavbu původního areálu. Prvním z přizvaných italských architektů byl Pietro Colombo, který provedl opravy stávajícího areálu.

Půdorys přízemí zámku

Následně Francesco Caratti navrhl pravidelný půdorys o čtyřech křídlech kolem uzavřeného obdélného nádvoří. Podílel se však jen na přípravných pracích a na realizaci spodních pater východního křídla. Navázal na něj Carlo Orsolini, který však záhy zemřel. Stavební dozor po něm převzal Antonio Porta, který stavbu započatou v roce 1652 dovedl v roce 1684 k úspěšnému završení.

Vstupní průčelí zámku

Zámek byl zařízen velmi hodnotným mobiliářem. Součástí zámku byla i lobkowiczká knihovna, do níž byla v 17.století přemístěna slavná sbírka rukopisů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, lobkowiczký rodový archiv a umělecké sbírky, jejichž součástí byla vynikající sbírka zbraní, rozsáhlá soubor italské a delfské fajáns, porcelánu, stříbra, skla, miniatur a nábytku.

Nádvoří zámku

V zámku se také nacházela proslulá roudnická sbírka obrazů, jež vznikla spojením obrazáren rožmberské, pernštejnské a lobkowiczké, s vynikajícím souborem portrétů od španělských, nizozemských i středoevropských malířů.

Výzdoba stropů v zámku

Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě československé. Zámek Roudnice nad Labem byl navrácen restitucí v roce 1992 původnímu majiteli Martinu Lobkowiczovi. Až do roku 2006 zde sídlila vojenská konzervatoř.

Augustiniánský klášter v Roudnici měl být jenom pro české kanovníky

Podle : Info u zámku
             Kol.,Umělecké památky Čech P/Š, 3.svazek

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)