Vzácný poklad mincí z nálezu u Boskovic vystavuje Slovácké muzeum od 13.10. do 31.12.2016. Boskovický poklad, významný objev z roku 2010, bude od příštího týdne vystaven ve Slováckém muzeu.
Hledači pokladů jej nalezli na kopci zvaném Zlatník v lese mezi obcemi Boskovice a Újezd u Boskovic. Nález a jeho vypovídací hodnota byly znehodnoceny jeho rozprodáním, neboť z původních 6 kg stříbrných mincí se podařilo Policii České republiky zajistit pouze něco přes 1,6 kg, v počtu 2 267 kusů. Zachráněn byl původní džbán, ve kterém byly mince uloženy, a torzo pokladu. Kdo si jej tam uložil, se můžeme dnes pouze dohadovat. Podle známých skutečností to však byl člověk majetný (bohatý měšťan nebo obchodník). Na základě odborné analýzy dochované části pokladu byl depot datován do poloviny 17. století.
K ukrytí pokladu, který byl uložen pouze 20 cm pod povrchem, došlo pravděpodobně ve 40. letech 17. století. Bylo to v neklidné době, kdy v Evropě vrcholila třicetiletá válka (1618-1648) a země byla drancována vojsky několika armád. Dochovaná část pokladu je složena z různých typů stříbrných mincí, velmi pestré provenience zahrnující množství evropských zemí. Mince rovněž pocházejí z velmi širokého časového období od 2. poloviny 14. století až po 40. léta 17. století. Jedná se především o drobné a střední mincovní nominály již od Karla IV. (1346-1378) až po mince Ferdinanda III. (1637-1657). V největším počtu jsou v depotu dochovány mince salcburských arcibiskupů; významnou část tvoří mince z českých zemí a z rakouských zemí; pestrá je i směsice drobných a středních nominálů z německých zemí. Složení nálezu doplňují mince nizozemské, polské, uherské, švýcarské nebo ražba papežská. Vedle běžných ražeb, dochovaných ve velkém množství, jsou zde i mince vzácnější a u nás málo známé.
V nálezu chybí velké stříbrné tolarové ražby, které byly součástí pokladu, ale nedochovaly se. Ve své komplexnosti by se depot stal jedním z největších moravských mincovních nálezů z období třicetileté války vůbec. Díky svému rozchvácení se poklad stal ukázkou zničení významného historického pramene a našeho kulturního dědictví. I tak se však jedná o velmi pěkný pohled na pestrou směsici ražeb, které v dané době na našem území obíhaly. Dochovaná část pokladu se stala majetkem Moravského zemského muzea.
Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
Hledači pokladů jej nalezli na kopci zvaném Zlatník v lese mezi obcemi Boskovice a Újezd u Boskovic. Nález a jeho vypovídací hodnota byly znehodnoceny jeho rozprodáním, neboť z původních 6 kg stříbrných mincí se podařilo Policii České republiky zajistit pouze něco přes 1,6 kg, v počtu 2 267 kusů. Zachráněn byl původní džbán, ve kterém byly mince uloženy, a torzo pokladu. Kdo si jej tam uložil, se můžeme dnes pouze dohadovat. Podle známých skutečností to však byl člověk majetný (bohatý měšťan nebo obchodník). Na základě odborné analýzy dochované části pokladu byl depot datován do poloviny 17. století.
Boskovický poklad
K ukrytí pokladu, který byl uložen pouze 20 cm pod povrchem, došlo pravděpodobně ve 40. letech 17. století. Bylo to v neklidné době, kdy v Evropě vrcholila třicetiletá válka (1618-1648) a země byla drancována vojsky několika armád. Dochovaná část pokladu je složena z různých typů stříbrných mincí, velmi pestré provenience zahrnující množství evropských zemí. Mince rovněž pocházejí z velmi širokého časového období od 2. poloviny 14. století až po 40. léta 17. století. Jedná se především o drobné a střední mincovní nominály již od Karla IV. (1346-1378) až po mince Ferdinanda III. (1637-1657). V největším počtu jsou v depotu dochovány mince salcburských arcibiskupů; významnou část tvoří mince z českých zemí a z rakouských zemí; pestrá je i směsice drobných a středních nominálů z německých zemí. Složení nálezu doplňují mince nizozemské, polské, uherské, švýcarské nebo ražba papežská. Vedle běžných ražeb, dochovaných ve velkém množství, jsou zde i mince vzácnější a u nás málo známé.
Boskovický poklad
V nálezu chybí velké stříbrné tolarové ražby, které byly součástí pokladu, ale nedochovaly se. Ve své komplexnosti by se depot stal jedním z největších moravských mincovních nálezů z období třicetileté války vůbec. Díky svému rozchvácení se poklad stal ukázkou zničení významného historického pramene a našeho kulturního dědictví. I tak se však jedná o velmi pěkný pohled na pestrou směsici ražeb, které v dané době na našem území obíhaly. Dochovaná část pokladu se stala majetkem Moravského zemského muzea.
Turistickélisty.cz informoval Pavel Princ, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
(lh,turistickelisty.cz,foto Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)
Email
Tisk
