![[ title]](http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/img/_antialias__antialias_1b39349e-9c6b-45b9-831a-63c1253d5ead_10f825a71a98de15cd024b52045f4c7b_6a0c2832c62e3ec428632bc1bccd69b1.jpg)
Na naší fotografii je domek zachycen v posledních letech devatenáctého století, tedy před sto dvaceti lety.
Spisovatel Karel Václav Rais popsal tento památný dům následujícími slovy:
„Nevelká chalupa došková v tiché obci české Hudlicích. Stěny trámové, zahrádka pod okny, vinná réva po stěnách, záhrobeň a na ní pes Cikán nebo Voříšek, nevelký dvůr, stodola, kůlna - ach, vždyť je znáte, ta milá stavení našich vesnic! Ale na bílé stěně této hudlické chalupy, pod prkennou lomenicí je tabulka s nápisem: „Zde se narodil Josef Jungmann“ (dne 16. července 1773) Skloň hlavu, poutníče! Těmito okny tedy hledívaly jasné oči hošíka, z něhož nám vyrostl skladatel Slovníka, ve kterém uloženo jest velké bohatství jazyka našeho, spisovatel Historie literatury, výborný překladatel básnických děl - náš Mladoň, tichý genius, srdce všech Slávů, milý muž, o němž nám nejslavnější současníci jeho zanechali největší chválu. A tato chvála váží nad jiné! Duch jeho byl středem všeho tehdejšího života českého, všech buditelských snah našich velkých vlastenců. Josef Jungnnann zemřel v Praze dne 14. listopadu 1847 a pohřben byl na Volšanech.
Po silnici z Králova Dvora (u Berouna) ke Křivoklátu přijdeme do útulné vsi Hudlic; na jejich skalce učil se Jungmann „z modra nebes skládat vřelost v srdce své“. Jak milé, krásné myšlenky probudí se v nás v této krajince, jak zachvěje se srdce před nízkým tím domkem! Chaloupky naše, buďte požehnány!“