Do malebné pošumavské krajiny je zasazen rozsáhlý hradní areál. V něm se od pozdního středověku snoubily obytné a reprezentační prostory s důmyslným obranným systémem. Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou a nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách.

Na naší fotografii je hrad zachycen ve své podobě na konci devatenáctého století. Významný český spisovatel Adolf Heyduk o něm tehdy napsal:

„Východně u městečka Rabí, na elipsovitém temeni vápencové, téměř holé skály, leží obrovské, v těžkých dumách ponořené zříceniny Rabí. Smutně, ba jako siná příšera pozírá mohutný ondy hrad k blízkému Svatoboru i k temným velikánům Šumavským. Vně i uvnitř jest vše jako vyloupená hrobka. Zdi jsou dány živlům na pospas, ale posud jako z litiny. Rabí má tři nádvoří — každé zvlášť opevněné — a tři brány, ondy s mosty zvedacími.

První nádvoří jest největší; uprostřed jsou zbytky koníren. Západně stojí silná bašta okrouhlá, severně čtyřhranná věž, na východní pak straně jsou různá vězení, do nichž lze vstoupiti pouze druhým nádvořím, kde jest síň rytířská a dávnozasypaná studně. Třetí nádvoří jest nejužší, ale stavby jeho jsou o čtyřech patrech a na 30 metrů vysoký. Hradby jsou téměř 3 metry silný avšak valně pobořeny a rozebrány; i zámku Žichovickému byly stavivem.

Rabí, své doby tvrz přepevná, vystavěna byla v druhé polovici věku 14tého a sloula nedobytnou až do roku 1420, kdy Žižka ji stekl, a rok na to, při opětném jí dobývání zákeřným šípem Přibíka Kočovského úplně oslepl. Největší vůbec známý, skoro metr dlouhý klíč, vyhrabán byl ze zřícenin Rabí a jest majetkem Musea království Českého“.