Praha: Pohled na Hradčany z Františku

[ title]
Starou Prahou můžeme nazvat tu část Prahy, která je na obraze. Zde, na konci příkře spadajícího ostrohu založila dle pověsti kněžna Libuše nový hrad nazvaný Praha, patrně od prahů či slapů, po kterých Vltava v prudkém spádu uháněla, než postavením jezů byla zkrocena. Oba hrady, Vyšehrad a Praha měly chránit kotlinu podél slapů, asi již záhy hojně obydlených, neboť slapy byly pro plavbu tehdy nepřekonatelnou překážkou. Zboží se muselo překládat a po suchu kolem slapů převážet. Tím byl dán vznik četným osadám. Na opevněných hradech se také usídlila česká knížata a postupně odtud ovládla i celou zemi. Ochrana, jakou poskytovaly oba hrady, napomáhala vedle obchodu ke vzrůstu osad, ze kterých během staletí povstala nynější Praha.

Obraz z devatenáctého století ukazuje část staré Prahy od Letné až ke Strahovu. Přímo k Letné připojují se Mariánské hradby, za nimiž vidíme Chotkovy sady s letohrádkem Ferdinanda I. (Belvedere), nad který vystupují vrcholky stromů královské zahrady. Ta je od hradu oddělena hlubokou roklí, tak zvaným Jelením příkopem.

Pohled z Františku na Hradčany


Daliborka má jméno od prvního vězně, rytíře Dalibora z Kozojed, který na sklonku patnáctého a na začátku šestnáctého století byl pro bouření poddaného lidu proti některým pánům v ní dlouhá léta vězněn a konečně pro svá provinění popraven. Ve věži je obraz rytíře Dalibora, s nápisem „Nouze naučila Dalibora housti“, který připomíná známou pověst.

Čtverhranná věž vedle Daliborky je Černá věž, kterou vede brána od starých zámeckých schodů do hradu. Obě věže souvisí se starým purkrabským úřadem, na jehož nádvoří se odbývaly popravy pánů a rytířů odsouzených k smrti. Popravy odsouzenců ze stavu poddaných byly vykonávány na prostoru mezi Černou věží a Svatováclavskou vinicí vedle starých zámeckých schodů.

Naproti purkrabskému úřadu je palác knížat Lobkoviců, roudnické linie. Býval to dům Rožmberků, jenž paní Polyxena z Pernštýna (vdova po Vilémovi z Rožmberka) přinesla Lobkovicům věnem. Zde se zdržovali s oken svržení místodržitelé Martinic a Slavata, než se zotavili a mohli z Prahy prchnout. Sousední palác ústavu šlechtičen býval majetkem mocných pánů z Růže. Postaven byl roku 1557 a měl pět věží. Věže tyto byly později zbourány a jejich zbylé spodní části slouží za podklad balkonů. Ústav šlechtičen založila královna Marie Terezie r. 1755.  Když r. 1782 byl zrušen klášter jeptišek u sv. Jiří, titul knížecí a hodnost abatyše u sv. Jiří náležející představené tohoto ústavu i s právem spolu korunování královny české zůstal zachován a právo kněžny-abatyše korunovat české královny přešlo na představenou nedalekého Ústavu šlechtičen. Titul abatyše sv. Jiří se pak udílel vždy některé arcivévodkyni rakouské a zanikal jejím sňatkem.

Za ústavem šlechtičen jsou na našem obraze vidět věže chrámu sv. Jiří a chrámu sv. Víta. K ústavu přímo přiléhá chrám Všech Svatých s kolegiátní kapitulou. Kostel Všech Svatých souvisí s Vladislavským sálem. Trakt budovy, který v této části vystupuje v popředí, obsahoval kancelář Českého místodržitelství, odkud dne 23. května 1618 byli svrženi královští místodržitelé Martinic a Slavata s písařem Fabriciem s výše 28 loket do příkopu, čímž byl dán první podnět k třicetileté válce. Pod okny naznačují kamenné pyramidy místa, kdež oba pánové dopadli na zem.

K Vladislavské části hradu se připojuje část nově vystavěná roku 1756 od Marie Terezie, kde bydlela do své smrti i císařovna a královna Marie Anna. Zde bydlívali za svého pobytu v Praze také členové císařské rodiny.

Vedle královského hradu je vidět palác knížat Schwarzenbergů, bývalý palác Rožmberský, dále je vidět premonstrátský klášter na Strahově (jinak na vrchu Sion). Opat Strahovský býval představený celého řádu Premonstrátů.

Dole na obraze při řece vidíme obě plovárny, občanskou a vojenskou, uprostřed nich je jezuitská zahrada s bývalým hostincem. Tento objekt byl zbořen a na jeho místě byly vystavěny budovy pro účely nadací hraběte Straky, budovy, v kterých je dnes Úřad vlády. Budova s věžičkou za zahradou je ústav slepců.

Kresba na dřevo je od B. Wachsmanna.
                                                                                                                        
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)


První botanická zahrada v Praze

První botanická zahrada v Praze

22.5.2020 10:00:00

První botanická zahrada v Praze byla založena v době vlády Karla IV. roku 1360. Jejím zakladatelem byl dvorní lékárník, pražský měšťan Angelus de Florentia. Původně to měla být jen zahrada lékár...

První botanická zahrada v Praze

První botanická zahrada v Praze

27.4.2020 10:00:00

První botanická zahrada v Praze byla založena v době vlády Karla IV. roku 1360. Jejím zakladatelem byl dvorní lékárník, pražský měšťan Angelus de Florentia. Původně to měla být jen zahrada lékár...

Říčanský hrad

Říčanský hrad

10.4.2020 10:00:00

V blízkém okolí Prahy jsou čtyři zříceniny hradů. Nejbližší je Nový hrádek, sídlo krále Václava IV. na samém obvodu Velké Prahy v Krčském lese. Pak je to hrad v Říčanech, zajímavý Jenštejn a Okoř....

Hrad Pernštejn

Hrad Pernštejn

7.4.2020 10:00:00

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století, patřící k nejvýznamnějším moravským hradům, leží čtvrt hodiny na západ od Nedvědic, severozápadně od Brna, na úzké ostrožně, která souvisí na západ ...

Okoř

Okoř

4.4.2020 10:00:00

V širokém údolí Zákolanského potoka necelých 15 km severozápadně od centra hlavního města Prahy, nedaleko obcí Čičovic a Čičoviček, jejichž okolí je známé svými rozmanitými archeologickými nálezy...