Klub českých turistů byl založen 11. června  1888 tedy přesně před 135 lety skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Klub, který  se stal  ve sportovní  historii po Sokole teprve druhou sportovní organizací,  byl od začátku velice aktivní. Turisté od svého založení pomáhali svým členům třeba i tím, že zřizovali síť ubytoven a z iniciativy turistů vznikla také velmi hustá síť značených cest a později  vycházela  tiskem i průvodcovská literatura a mapy. Lidé také považovali  a považují za čest, být  členy Klubu, který v současné době sdružuje téměř 40 000 turistů z celého Česka.

Klub českých turistů, jak už víte,  byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten však  plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě Klubu českých turistů v lednu 1889.


Začátky české turistiky a Klubu českých turistů 

První tři léta existence nového klubu byla obzvlášť pozoruhodná. Prvním významným činem KČT, následujícím brzy po jeho založení , se stalo na jaře r. 1889 organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen a její ohlas v české společnosti byl veliký.

S touto výpravou  má spojitost i další počínání českých turistů inspirováných  Eiffelovou věží v Paříži. Turisté  přišli s myšlenkou vystavět při příležitosti pražské výstavy v roce 1891 zmenšeninu (1:5) této rozhledny na Petříně a aby k ní byl od Vltavy snadný přístup, spojit stavbu ještě s položením lanové dráhy. Když Vilém  Kurz seznámil v lednu r. 1890 českou veřejnost s tímto projektem ve  slavném novinovém fejetonu "Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy", kde předpovídal hotové stavby na srpen 1891, připadala každému myšlenka jako  fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Vedení KČT se však ihned spojilo s odborníky, předložilo veřejnosti projekty (věž o výšce 60 m s restaurací, lanová dráha s technicky zajímavým pohonem na principu převahy vody, napouštěné do nádrže vozu na horní stanici), založilo "Společenstvo s ručením omezeným", jehož předsedou se stal architekt  Pasovský, vykoupilo pozemky, v otázce půjček se spojilo s Živnostenskou bankou a vypsalo podílové listy po 50 zlatých, které soukromé osoby, obchody, podniky i pražská, vinohradská a žižkovská městská rada rychle vykoupily - a mohlo se začít se stavbou.

Základy rozhledny i zemní práce na lanovce byly po tuhé zimě dohotoveny v květnu 1891, ocelová věž dostavěná 2. července 1891, když 35 montérů smontovalo díly z Českomoravské strojírny za necelé tři měsíce. Lanovka dala víc práce, vozy ze smíchovské továrny Ringhoffer vyjely na trať až 20. srpna 1891. Vilém Kurz  tedy přesně předpověděl lanovku i rozhlednu, které  jsou v provozu dodnes, i když vodní pohon byl později nahrazen elektrickým a věž sloužila přechodně i jiným účelům.

Od začátku Klubu se turisté snažili výstavbou chat zajistit pro své členy  možností dostupného ubytování. K účastníkům pochodů tedy k pěším  turistům  se brzy přihlásili i lyžaři pořádající lyžařské výlety a závody. Turistům ve dvacátém století mezi světovými válkami se naskytly i další možnosti cestování a tak k již často používané železnici  přišlo na řadu také  využívání automobilové a autobusové dopravy.

Klub českých turistů prodělal i několik změn, například  po druhé světé válce v letech, kdy se zrušily takové sportovní organizace jako je Sokol, úředně zanikl  Klub českých turistů, aby pak jeho členové prakticky stejnou činnost prováděli dál  v odborech turistiky, které byly součástí tělovýchovných jednot. Ten nejpočetnější odbor měla v Praze například TJ Praga, která od šedesátých let několik desetiletí vydávala každý měsíc přehled svých  akcí, který byl pro Pražany k sehnání v sázkové kanceláři TJ v Žitné ulici. Tento odbor pořádal výlety  i ve všední dny pro seniory a proto také měl takovou členskoui základnu. Zmiňujeme se o odboru turistiky TJ Praga  také proto, že zde ve tamějším  turistickém oddíle mládeže  v tzv. Tomících   vedl mladé turisty Jaroslav Foglar, který na konci osmdesátých let dokonce na výroční schůzi TJ za značného potlesku všech ostatních sportovců a činovníků   převzal za práci s turistickou mládeží ocenění Československého  svazu tělesné výchovy I. stupně.

Po roce 1990 byl  Klub českých turistů obnoven  a začal pokračovat většinou ve všech  předchozích  iniciativách. Klub získal zpět většinu svých chat, začal vydávat turistické mapy v  měřítku 1:50 000 a pokračoval v značkování  turistických cest, která ostatně nepřestala ani v době, kdy Klub byl úředně zrušen.   

   Jak říkám...   


"Hlavní cíle klubu jsou od roku 1888 neměnné.  Dlouhodobě zaměřujeme svoji činnost na širokou veřejnost všech věkových kategorií, na rodiny s dětmi, seniory i na zdravotně handicapované, kterým nabízíme bohatou škálu turistických aktivit. Klub podporuje aktivity studentů a turistické nládeže," řekl na slavnostním zasedání ke 135. výročí  založení Klubu českých turistů jeho předseda Jiří Homolka.




K lednu 2023 bylo v Česku v terénu a na mapách vyznačeno 44 100 km pěších turistických tras, dále 40 541 km  cyklotras, 556 km  lyžařských tras značených lyžařskou značkou, 2 800 km jezdeckých stezek a 149 tras určených pro vozíčkáře nebo také pro rodiče s dětmi v kočárku.



Turistické značení patří k pokladům této země a je vzorem i pro zahraniční turisty a tak čeští turisté vyznačili turistické trasy třeba v rumunském Banátu, v Chorvatsku, v Brazílii nebo dokonce v Mongolsku.

---

Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.

---