Děkanský chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku je příkladem vladislavské gotiky

[ title]
Děkanský chrám sv. Bartoloměje stojí od třetí čtvrtiny 14. století na místě kostela sv. Mikuláše ze 12. století (doloženo jeho opevnění valy, příkopy a hradbami v roce 1119), zničeného požárem před polovinou 14. století. Chrám byl poničen za husitských válek v roce 1422 – tehdy se v něm opevnil kališník Žibřid ze Chříště spolu s kališnickými obyvateli Rakovníka a chrám vyhořel při dobývání katolickými vojsky Hanuše z Kolovrat a Aleše ze Šternberka. Zachován zůstal pouze presbytář a část zdí lodi. Loď byla obnovena až roku 1450.

Západní průčelí kostela

Dnešní trojlodní podobu získal chrám na přelomu 15. a 16. století. Z doby Vladislava Jagelonského pochází klenby, většina kamenických detailů oken a západní portál. Kostel byl opakovaně poškozen a vyloupen za třicetileté války v letech 1620, 1634 a 1639. Roku 1727  bylo barokně upraveno vstupní průčelí a doplněn interiér. Do poloviny 19. století bylo postupně odstraňováno opevnění kostela a zasypávány příkopy. Kostel byl naposledy upraven Josefem Mockerem v letech 1885–96, tehdy byly odstraněny některé novější přístavky a barokní úpravy fasády a naopak doplněna dvě točitá schodiště při západním průčelí a řada doplňků, tvaroslovím odkazujících k vladislavské gotice.

Půdorys kostela

Kostel je pozdně gotická trojlodní stavba s dlouhým, pětiboce uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií (bývalou kaplí P. Marie) při severní straně presbytáře. Nad kaplí je nízká hranolová věž. Při západním průčelí s portálem z roku 1514 a renesančním znakem města jsou přistaveny dvě šestiboké novodobé vížky. Na jižní vnější straně lodi je keramická mozaika Piety, zhotovená roku 1934 z materiálu vyrobeného rakovnickou společností RAKO.

Interiér kostela

V interiéru je  kamenná, bohatě zdobená kazatelna z roku 1504, dílo Matyáše Rejska. Hlavní oltář stojí v chrámu od roku 1875. Je řezaný v novogotickém slohu, uprostřed se sochou sv. Bartoloměje v nadživotní velikosti a sochami sv. Cyrila a Metoděje. Sochy vytvořil František Heidelberk. Boční oltáře – vlevo sv. Josefa ze 17. století a vpravo sv. Václava ze 16. století jsou oba po celkové rekonstrukci a plně zrestaurovány.

Presbytář kostela

Kostel doplňují oltář sv. Jana Nepomuckého v severní lodi, oltář Božího hrobu pod kruchtou a oltář sv. Vojtěcha v jižní lodi. Ten byl přenesen z kaple sv. Vojtěcha v Kounově a byl restaurován. Křtitelnice byla dodatečně doplněna dnešním víkem, spodní část pochází z roku 1490, horní z roku 1591.

Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š, 3.svazek

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)