Zřícenina hradu Choustník se nalézá asi jeden kilometr východně od stejnojmenné obce v okrese Tábor. Hrad stojí na vrcholu dominantního vrchu v nadmořské výšce 660 m uvnitř přírodní rezervace Choustník. Choustník je v Čechách vzácnou ukázkou tzv. ganerbenburgu, neboli hradu tvořeném více jádry, ve kterých sídlilo několik různých majitelů.


Hrad založil Beneš z Choustníka po roce 1262. Jeho potomci, Beneš a Jan z Choustníka, žili na hradě společně a rozdělili hradní jádro na dvě oddělené části. Páni z Choustníka hrad roku 1322 vyměnili, stejně jako ostatní majetek, s Petrem I. z Rožmberka. Za Oldřicha II. z Rožmberka byla posílena obranná funkce hradu a ten se stal opěrným bodem hranice rožmberského panství. Po zboření hradu Příběnice v roce 1420 význam Choustníku vzrostl. V době husitských válek se stal vězením pro husitské kněze. Oldřichův syn Jan II. z Rožmberka byl během části poděbradských válek v roce 1467 spojencem krále Jiřího z Poděbrad a právě Choustník se stal centrem jeho válečných příprav proti Zdeňkovi ze Šternberka. Později však uzavřel příměří s jednotou zelenohorskou a přešel na její stranu proti králi. Brzy však musel s králem uzavřít příměří a vydat Choustník Zdeňkovi ze Šternberka, který ho vrátil až na nátlak šlechty v roce 1476. Hrad byl opravován naposled v roce 1563 a v roce 1614 byl hrad již pustý.


Petr Vok z Rožmberka prodal hrad s pivovarem a dalším majetkem roku 1596 Jiříku Homutovi z Harasova. Panství přešlo na Homutovu dceru Zuzanu a její potomky, z kterých ho Heřman Václav Černín v roce 1674 postoupil panství svému věřiteli Janu Šporkovi. Odtud přešlo do vlastnictví dcery jeho synovce Marie Konstancie a jejího druhého manžela Karla Josefa Voračického z Paběnic (od roku 1706). V jeho rodině zůstal Choustník až do roku 1838. Své mládí v okolí hradu strávila hraběnka Eleonora Kounicová, mimo jiné příznivkyně Boženy Němcové. Roku 1948 byl Raolu Benjaminu Rohanovi vyvlastněn.


Hrad Choustník je dvoudílný. Podobu původního předhradí neznáme, ale dnes je opevněné hradbou bez známek ochozu. Do výše položeného hradního jádra vedl most nesený třemi kamennými pilíři. Hradní jádro bylo v první stavební fázi obehnáno hradbou, ke které byla na severní straně přiložena větší obytná věž (donjon), která však stejně jako menší věž plnila také funkci bergfritu. Ve východní části jádra vznikl dvouprostorový palác.


Nejpozději za bratrů Beneše a Jana z Choustníka bylo jádro rozděleno do dvou samostatných částí. Původní palác byl rozšířen o jižní křídlo s místností osvětlovanou kružbovými okny, která bývá považována za kapli. V menším východním jádře byl postaven menší donjon a zlomkovitě dochovaný palác.


Za Oldřicha z Rožmberka bylo za husitských válek v reakci na rozvoj palných zbraní a zejména dělostřelby zdokonaleno opevnění. Podle jižní strany hradu vznikl parkán zesílený dvěma dovnitř otevřenými čtverhrannými baštami se štěrbinovými střílnami. Před parkánem se nachází ještě příkop a val, na kterém byla na východě postavena předsunutá věž. Další předsunutá bašta se nacházela v předpolí hradu. Také byla zvýšena a střeleckým ochozem opatřena hlavní hradba hradního jádra.