Renesanční kostel sv.Jana Křtitele byl postaven na předměstí Horažďovic v roce 1598 na místě malé kaple, byl upravován v roce 1685. Zasvěcení Janu Křtiteli se v hojné míře objevuje u sakrálních staveb objednaných řádem Maltézských rytířů, kteří navíc vlastnili část Horažďovic a přilehlých obcí, objevuje se domněnka, že starší kaple i se zdejším pozemkem, patřila právě tomuto řádu.


Siňové trojlodí kostela sv.Jana Křtitele má pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na jihu. Hlavní průčelí kostela je završeno hladkou štítovou zdí, okna jsou s půlkruhovými záklenky, presbytář a loď jsou podepřeny opěrnými pilíři, v presbytáři jednou odstupněnými.


Presbytář je zaklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby s ploše profilovanými žebry, konzoly jsou drobné maskaronové, ve vrcholech klenby jsou štukové pletence a terakotový ornamentální dekor, nad portálem do sakristie, zaklenuté křížově datované r. 1693. V trojlodí děleném dvěma dvojicemi hranolovitých pilířů je křížovvá klenba na pásech (zbytky nástěnných maleb z konce 15. století a z přelomu 15.a 16. století, zabíleny patrně při opravě roku 1941), raně barokní kruchta je nesená trámovým stropem na dřevěných pilířích s malovaným pozdně renesančním parapetem (hudoucí andělé) z poloviny 17. století.


Bohatě řezaný hlavní oltář s točenými sloupy, zdobený rozvilinou se stuhou, se sochami sv. Víta a Václava a současným obrazem, ze začátku 18. století. Z téže doby je kazatelna s obrazy evangelistů, bohatě řezaný sochařský oltář v severní boční lodi, před polovinou 18. století; socha sv. Šebestiána, kolem roku 1700;řezané dveře do sakristie s ornamentálními reliéfy z konce 17. století, s kovovým zdobeným terčíkem datovaným  rokem 1731. V sakristii raně barokní kredenční skříň a  pozdně gotické a renesanční náhrobníky. Náhrobek z červeného mramoru připomíná Jakuba Hollara z Práchně, příbuzného významného grafika a rytce Václava Hollara. Kolem kostela se rozprostírá stále funkční hřbitov, kde se nachází cenná novobarokní hrobka rodiny Majerovi z roku 1905.