V údolí říčky Brtnice se skrývá zřícenina hradu Rokštejn

[ title]
Zřícenina hradu Rokštejn se nachází na mohutném skalním suku v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou.

K jeho bližšímu poznání rozhodujícím způsobem přispěl systematický archeologický výzkum PhDr.Z. Měřínského, kterým se podařilo zjistit podobu raně gotického hradu, z něhož po úplné přestavbě v polovině 14. století zůstala jen hranolová věž. Hrad se připomíná v predikátu Rutha a Bernarda z Rutenštejna, svědků na listině z roku 1289. Rutho (Hrut) s největší pravděpodobností po roce 1270 tento hrad založil.

Vedle hranolové věže, která byla dle zbytku krbu v prvním patře zřejmě obytná, zjistil výzkum ještě obvodovou zeď se zaoblenými rohy, uzavírající vrcholovou plošinu s rozměry 19x21 m. Na malém dvorku bylo odkryto stavení se sklepením  zasekaným do skály a s maltovou podlahou. Jeho nadzemní část, stejně jako u menší polozemnice, byla dřevěná. Druhé obytné patro věže (jen 2,4x2,4 m!) bylo osvětleno z jihu oknem, v jehož výklenku je kamenná lavice. Do prvního patra vedl portálek přístupný po vnějším dřevěném schodišti. Větrání a osvětlení zajišťovalo malé střílnovité okénko. Temné přízemí sloužilo jako zásobárna a později možná i jako vězení.

Velmi zajímavým objevem byla kostra novorozence uložená do základu věže. Jedná se o tzv. stavební oběť, zajišťující bezpečnost a šťastné osudy stavby hradu. Dokládá doznívání pohanských zvyků ještě na konci 13. století. Kolem hradního skaliska byl do skály vylámán příkop, přes který vedl šikmý dřevěný most. Původní předhradí chránila silná hradba, archeologickým výzkumem byly však potvrzena jen na jihozápadě.

Když kolem roku 1359 koupil hradní panství markrabě Jan Jindřich, učinil z něj centrum markraběcího zboží v širokém okolí. Prostá stavba těmto požadavkům nepostačovala, a proto přikročil k velkorysé přestavbě. Kromě věže strhl ostatní části hradu a vystavěl hrad nový. V rozšířeném horním hradě vybudoval trojpodlažní palác s trámovými stropy. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, prevéty a krby. Podle nálezů kachlů zde byla již v předhusitském období instalováno kachlová kamna. Schránka na hostie v západní místnosti prvního patra svědčí o domácí kapli, vedle níž byl velký sál. Vertikálnímu spojení sloužilo vnitřní dřevěné schodiště. V místě původního vstupu v nové východní hradbě též postavil drobnou věžici s bránou. V ní byla nalezena největší kolekce kostěných hracích kostek ve střední Evropě, která dokládá zálibu strážných ve vrhcábech.


Úplně změněn byl také dolní hrad. Ohradila ho úplně nová zalamující se hradba, do níž byla na východě vetknuta druhá hranolová věž. K hradbě na jihozápadě byl přistavěn tzv. dolní palác, jehož polozapuštěný suterén je předělen dvěma klenutými pásy, které nesly příčky pater. Koryta se zuhelnatělými zbytky krmiva, nalezená v jižní místnosti, svědčí o ustájení koní. Přístup do patra zprostředkovalo venkovní dřevěné schodiště a pavlač. Z nálezů také víme, že podlahy pokrývaly keramické dlaždice a palác měl prejzovou krytinu.

Na zasypaném příkopu vedle paláce pod dolním hradem bylo zřízeno roubené stavení hradní kuchyně se dvěma pecemi. Dílem markraběcího stavitele byl ještě další okruh hradeb, jejichž fragmenty se zachovaly kolem dolního hradu.

Na samém konci 14. století postoupil zadlužený markrabě Jošt rokštejnské panství Hynkovi z Valdštejna a Nístějky. Na Rokštejně se usadil jeho syn Jindřich. Jistý podíl na hradě měla také sestra Machna, která se provdala za Zikmunda z Křižanovic. Mimochodem při výzkumu se našel jejich snubní prsten "přátelského" typu s filigránskou plastikou dvou podaných rukou. Rokštejn se pak stal základnou Zikmundovy bojové a loupeživé družiny. Ve feudálních rozbrojích tohoto období hrál právě Zikmund nezanedbatelnou roli, ale o mnoho pozadu nezůstával ani Jindřich z Valdštejna. Tehdy došlo k rozdělení hradu mezi oba držitele a palác horního hradu byl proto zvýšen o další patro. Dolní palác obdržel moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště stálo v suterénu. Na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny a pak přes ně proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. Tak se na vrcholu středověku dostalo panstvo k tzv. hypokaustu - vymoženosti, kterou byly běžně vybaveny římské stavby již na začátku našeho letopočtu.

Do Valdštejnského období patří také komory hospodářského charakteru, které byly postupně přistavovány k jihovýchodní hradbě. V husitském období zaujal Zdeněk z Valdštejna nepřátelský postoj vůči katolické Jihlavě a jihlavští někdy po roce 1423 Rokštejn oblehli a přiměli posádku k odchodu. Náhradou za poškozený hrad začal Zdeněk stavět nový hrad v Brtnici. K definitivnímu opuštění Rokštejna došlo pravděpodobně až po polovině 15. století.

Jeho malebná zřícenina dokládá umění stavitelů a úroveň bydlení ve 14. století.

(podle knihy M. Plačka: Hrady a zámky na Moravě)

(lh,turistické listy,foto archiv)



Zaniklá vesnice a tvrz na Zbirožsku

Zaniklá vesnice a tvrz na Zbirožsku

15.1.2021 08:00:00

Pěkně zachovalé tvrziště a zbytky zaniklé středověké vsi Rovensko najdete nedaleko Zbiroha v údolí poblíž vesnic Plískova a Chotětína. Dostanete se k němu po zelené turistické značce. Osada Rov...