Výstava s názvem Když císař umírá představí nejen osobnost císaře Karla IV. a jeho vliv na následující historický vývoj českých zemí, ale především společnost v době vrcholného středověku. Návštěvníci si prohlédnou vybrané památky hmotné kultury 14. a 15. století ze sbírek Národního muzea doplněné o zápůjčky z jiných veřejných institucí i od soukromých vlastníků.

Za doby vlády císaře Karla IV. došlo v našich zemích k významnému kulturnímu a uměleckému, ale také hospodářskému a společenskému rozvoji. Ten však nepřerušila ani Karlova smrt, kterou doprovázel velký výpravný pohřeb a velkolepé smuteční slavnost.


Procesí skýtalo strhující podívanou a prošlo známými historickými částmi Prahy – Vyšehradem, Pražským hradem, Malou Stranou a Starým i Novým městem. V jeho čele kráčelo celkem 564 černě oděných světlonošů s rozžatými svícemi.  Pohřbu se účastnili zástupci předních panských rodů, staroměstští i novoměstští konšelé a další významní měšťané.

Při vstupu do dvorany Českého muzea hudby příchozí ohromí monumentální kopie sochy trůnícího císaře Karla IV. ze Staroměstské mostecké věže, která dominuje celému prostoru.

První část výstavy pak představí prostřednictvím nejrůznějších exponátů kulturu a život ve středověkém městě z doby vlády Lucemburků v českých zemích. Návštěvníci tak uvidí například různé předměty denní potřeby, propracované středověké architektonické články, soubory mincí, pečetě nebo také ukázky výzbroje a výstroje.


Další část je věnována tématu smrti, umírání a roli církve ve středověku, ve které jsou prezentovány předměty související se sakrální sférou – prsteny, svrchní mešní roucha, mešní kalichy, poutní odznaky, náboženské sošky, relikviáře apod. Tyto předměty provázely v křesťanské společnosti 14. a 15. století každého jednotlivce od narození a připravovaly jej na „poslední věci“ člověka – smrt a věčný život či zatracení.

Hlavní část výstavy je pak už zaměřena na klíčový moment smrti a pohřeb samotného Karla IV., připomenutého včetně obřadní cesty Karlova smutečního průvodu prezentací textilií z královské hrobky na Pražském hradě. Kromě nich patří mezi další významné předměty například trojdílný dřevěný oltář ze Slavětína, třeboňské antependium se znaky Jana Rožmberka a Elišky z Halsu se sakrálními motivy, překrásné monstrance, medailony a části náhrobních desek.


Závěrečný oddíl výstavy se pak věnuje uměleckým dílům především z 19. století, které představují trvalou paměť Karlových skutků a které se vztahují k majestátu jeho „druhého života“.