Národní památkový ústav a Národní galerie v Praze pořádají výstavy Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty a Arcivévoda Ferdinand Tyrolský, kde jsou mimo jiné zastoupeny i obrazy z obrazárny poličského muzea.
Národní památkový ústav pořádá od 12. října do 28. února ve Šternberském paláci výstavu Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty. Zastoupeno je i poličské muzeum čtyřmi obrazy hohenemské galerie.
„V této souvislosti je zajímavé, že z litomyšlského zámku ani z krajského muzea v Pardubicích nebyl vyžádán žádný exponát – prostě proto, že takto významné exempláře nemají,“ uvádí historik poličského muzea PhDr. David Junek. „Poličské obrazy jsouvysoce ceněné. Snad kromě obrazárny Lobkowiczů, u nás není srovnatelných kolekcí, jakou je galerie tří renesančních generací rodu Hohenemsů v Poličce. Na portrétech poutají pozornost mimo jiné i luxusní šperky,“ dodává.
Výstava představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životních příběhy. České a moravské šlechtické rody připomenou heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Vystavené soubory rozšiřují také vybrané renesanční portréty, které do zámeckých sbírek přinesly aristokratické rody usazené v Čechách a na Moravě v pozdějších staletích. Součástí výstavy budou také unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků.
„Hortensie z Hohenemsu, rozená Medici, neteř papeže, má na obrazu z r. 1577 šperky se zelenými smaragdy. Ty byly považovány za „krále drahokamů“, zvláště pro svou nedostupnost, neboť egyptské doly královny Kleopatry byly ztraceny. Až Španělé začali vozit smaragdy ze svých plaveb do Kolumbie.Ovšem největší pozornost si zaslouží článkovaný náhrdelník Eleonory z Hohenemsu na obrazu z r. 1613. Na zlatých článcích s drahokamy a perlami jsou fantaskní figurky s pestrobarevným emailem - tuto techniku ovládala v Evropě asi desítka tvůrců. Mimo jiné zlatník císaře Rudolfa – Andreas Osenbruck. Od něj se uchoval obdobný řetěz uložený dnes v Praze ve Svatovítském pokladu. Řetězje v pancéřové vitríně vystaven vedle poličského obrazu,“ doplňuje PhDr. David Junek.
Národní galerie v Praze pořádá od 15. října do 5. března ve Valdštejnské jízdárně, ve spolupráci s rakouskými institucemi, výstavu Arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten je známý jako mecenáš umění a budovatel pražského letohrádku Hvězda. Méně známé je, že do jeho služeb přešel od hrabat z Hohenemsu nizozemský malíř AnthoniBays. Je autorem obrazu Zahradní hostina Hohenemsů. Obraz, považovaný za největší renesanční skupinový portrét mimo italské území, o šířce 5,5 m s vyobrazením 54 postav, byl rovněž zapůjčen do Prahy. V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. V témže roce si připomínáme i výročí 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Významná jubilea se stala podnětem k uspořádání rozsáhlé výstavy Ferdinand II. 450 JahreTirolerLandesfürst na zámku Ambras v Innsbrucku, a následné výstavy v Národní galerii v Praze.
K poličskému obrazu Zahradní hostina Hohenemsůse dochovala rozměrná přípravná kresba v soukromé italské sbírce a nedávno byla dražena v New Yorku. Nyní je ve sbírkách Écolenationalearts Paris a je zařazena do jejich rozsáhlého katalogu, spolu s reprodukcí poličského obrazu. K oběma výstavám byly vydány výtvarně luxusní a obsahově pozoruhodné katalogy o rozsahu 256 a 408 stran. Poličské obrazy zde jsou publikovány a reprodukovány.
Jak je tedy vidět, o sbírky poličského muzea je živý zájem. Obě výstavy čtenářům doporučujeme ke zhlédnutí.
Turistickelisty.cz informovala Alena Zavoralová, Městské muzeum a galerie Polička.
Národní památkový ústav pořádá od 12. října do 28. února ve Šternberském paláci výstavu Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty. Zastoupeno je i poličské muzeum čtyřmi obrazy hohenemské galerie.
„V této souvislosti je zajímavé, že z litomyšlského zámku ani z krajského muzea v Pardubicích nebyl vyžádán žádný exponát – prostě proto, že takto významné exempláře nemají,“ uvádí historik poličského muzea PhDr. David Junek. „Poličské obrazy jsouvysoce ceněné. Snad kromě obrazárny Lobkowiczů, u nás není srovnatelných kolekcí, jakou je galerie tří renesančních generací rodu Hohenemsů v Poličce. Na portrétech poutají pozornost mimo jiné i luxusní šperky,“ dodává.
Eleonora z Hohenemsu z r. 1613
Výstava představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životních příběhy. České a moravské šlechtické rody připomenou heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Vystavené soubory rozšiřují také vybrané renesanční portréty, které do zámeckých sbírek přinesly aristokratické rody usazené v Čechách a na Moravě v pozdějších staletích. Součástí výstavy budou také unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků.
„Hortensie z Hohenemsu, rozená Medici, neteř papeže, má na obrazu z r. 1577 šperky se zelenými smaragdy. Ty byly považovány za „krále drahokamů“, zvláště pro svou nedostupnost, neboť egyptské doly královny Kleopatry byly ztraceny. Až Španělé začali vozit smaragdy ze svých plaveb do Kolumbie.Ovšem největší pozornost si zaslouží článkovaný náhrdelník Eleonory z Hohenemsu na obrazu z r. 1613. Na zlatých článcích s drahokamy a perlami jsou fantaskní figurky s pestrobarevným emailem - tuto techniku ovládala v Evropě asi desítka tvůrců. Mimo jiné zlatník císaře Rudolfa – Andreas Osenbruck. Od něj se uchoval obdobný řetěz uložený dnes v Praze ve Svatovítském pokladu. Řetězje v pancéřové vitríně vystaven vedle poličského obrazu,“ doplňuje PhDr. David Junek.
Národní galerie v Praze pořádá od 15. října do 5. března ve Valdštejnské jízdárně, ve spolupráci s rakouskými institucemi, výstavu Arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten je známý jako mecenáš umění a budovatel pražského letohrádku Hvězda. Méně známé je, že do jeho služeb přešel od hrabat z Hohenemsu nizozemský malíř AnthoniBays. Je autorem obrazu Zahradní hostina Hohenemsů. Obraz, považovaný za největší renesanční skupinový portrét mimo italské území, o šířce 5,5 m s vyobrazením 54 postav, byl rovněž zapůjčen do Prahy. V roce 2017 uplynulo 470 let od doby, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. V témže roce si připomínáme i výročí 450 let, kdy se arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Významná jubilea se stala podnětem k uspořádání rozsáhlé výstavy Ferdinand II. 450 JahreTirolerLandesfürst na zámku Ambras v Innsbrucku, a následné výstavy v Národní galerii v Praze.
K poličskému obrazu Zahradní hostina Hohenemsůse dochovala rozměrná přípravná kresba v soukromé italské sbírce a nedávno byla dražena v New Yorku. Nyní je ve sbírkách Écolenationalearts Paris a je zařazena do jejich rozsáhlého katalogu, spolu s reprodukcí poličského obrazu. K oběma výstavám byly vydány výtvarně luxusní a obsahově pozoruhodné katalogy o rozsahu 256 a 408 stran. Poličské obrazy zde jsou publikovány a reprodukovány.
Jak je tedy vidět, o sbírky poličského muzea je živý zájem. Obě výstavy čtenářům doporučujeme ke zhlédnutí.
Turistickelisty.cz informovala Alena Zavoralová, Městské muzeum a galerie Polička.
(lh,turistickelisty.cz,foto Městské muzeum a galerie Polička)
Email
Tisk
